Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Glosa: Sběrači kovů? Nikoliv, prachobyčejní zloději…

 
úterý, 20. října 2015, 09:18

Již delší dobu mě fascinuje, s jakou mírou samozřejmosti tuzemská média zahalují trestněprávní jednání jistých osob do vzletného spojení „sběrači kovů“. Co to jako má být? Sběrači kovů? Snad zloději kovů, nebo ne?

Míra tolerance k drobnému obcházení zákona je v České republice dlouhodobě na velmi vysoké úrovni. Samozřejmě za to může především dědictví zvrácené komunistické diktatury, která naprosto pokřivila vnímání pojmu vlastnictví a morálka. Vlastnictví výrobních faktorů bylo v komunistickém Československu před rokem 1989 naprosto rozptýlené. Neexistovala jasná tvář majitele podniku, který by člověku dával zaměstnání a kterému by se člověk musel podívat do očí předtím, než jej okrade. Zdánlivě bylo všechno všech a nikoho nic, navíc byla kontrola výrobních zdrojů a produktivity práce velmi neefektivní. To vedlo k materialistickým zkratkám jako „počítá se jen to, co je doma“, „kdo nekrade, okrádá svoji rodinu“ nebo „raději to zabavím, než to někdo ukradne“. Stačilo pár stovek skladníkovi a flaška vrátnému v socialistickém podniku, kde jste si kroutili svoji pracovní dobu, a cihly na stavbu chaty v Posázaví se mohly pomalu hromadit.

Tohle už dnes není možné, rozhodně ne v takové míře – od revoluce uběhlo více než pětadvacet let a Česká republika udělala v implementaci základních principů morálky ohromný pokrok. Stínová ekonomika tvořila před sametovou revolucí zhruba polovinu hrubého domácího produktu v Československu a málokdo si bez ní dokázal představit plnohodnotný život. Dnes nepřiznané ekonomické aktivity generují „jen“ cca 15 % hrubého domácího produktu, v čemž jsme v post-komunistických ekonomikách lídrem v pozitivním slova smyslu. Ale drobné distorze morálky máme stále kdesi hluboko v krvi. Drtivá většina spotřebitelů již dnes nepotřebuje „podpultovým“ nákupem shánět maso k nedělnímu obědu, rozdávat „všimné“ k získání nájemního bytu nebo aplikovat „obálkovou metodu“ k otevření dveří na kterémkoliv úřadě… Ale v obchodě občas ochutnáváme hroznové víno na účet supermarketu, přejdeme na červenou, nákupům bez účtenky se nebráníme, tiskárnu v práci neváháme žhavit, jako by byla u nás doma, počítače máme nacpané pirátskými kopiemi filmů i hudby a při návštěvě hotelu naplníme kufr k prasknutí erárními hygienickými potřebami a vůbec vším, co lze pohodlně odnést. Pak se není co divit, že nijak dramaticky neklesá tolerance k porušení zákona, klientelismu a korupci se nebývale daří a mnozí tyto faktory kritizují jen do chvíle, než si mohou sami „sáhnout“. Nijak oslnivé výsledky České republiky v indexech analyzujících vymahatelnost práva, korupci nebo ekonomickou svobodu, stejně jako bezedná černá díra s názvem „veřejné finance“  budiž nám důkazem.  

Ve světle těchto velkých témat se termín sběrači kovů jeví jako malicherná hloupost. Ale hloupost to rozhodně není. Označení zloděje čehokoliv jako „sběrač“ ignoruje skutečný význam pojmu vlastnictví, neboť implicitně naznačuje, že zloděj jen sbírá něco, co si dobře nehlídáme. Mám si snad nadávat pokaždé, když ve svém zamčeném autě zapomenu na zadní sedačce tašku? Je tedy moje chyba, že si před železný šrot na mém pozemku nepostavím ozbrojenou hlídku? Pardon, samozřejmě neozbrojenou, pokud nechci mít oplétačky se zákonem, že jsem vystrašil nebohého zloděje, který má jen nůž? Mám křičet na dítě, jemuž ze školní šatny někdo ukradl značkové boty? Není v dnešním světě lepší pro jistotu nevlastnit vůbec nic?

Když jsem pročítal některé diskuse pod články o sběračích kovů, byl jsem překvapen tím, že se v diskusích objevují i příspěvky hájící „sběrače“ a spílající okradeným. A v tom je jádro pudla. Nemáme se zlobit na okradeného, že si své věci „nechal jen tak ležet“, „měl lépe hlídat“ nebo že „to přeci mohl čekat“. Je třeba maximálně chránit práva vlastníka a zcela opovrhovat každým, kdo se bez svolení majitele vydá na cizí pozemek podívat, jestli se tam nepovaluje něco nepotřebného. Dokud nebudeme věci nazývat pravým jménem, tak se nebudeme moci prát za správný význam slova vlastnictví. Sběrači kovů neexistují, stejně tak jako neexistují sběrači peněženek nebo sběrači autorádií. Jsou to všechno prachobyčejní zloději.

 


 

Kam dál?

Glosa dne: Otesánek se jménem ČNB nakynul v létě o několik miliard...

středa, 9. září 2015, 12:00

Za devatero horami a devatero řekami byla jedna malá otevřená ekonomika a v ní jedna malá centrální banka. Ta byla tak malá, že...

Genderové kvóty? Odborníci upozorňují na možná úskalí

sobota, 2. května 2015, 14:46

Eurokomisařka Věra Jourová (ANO) chce v českých podnicích větší zastoupení žen ve vedení firem. V Česku by ráda prosadila...

Čokoláda nebo kakaová pochoutka? V čem je rozdíl?

pátek, 27. března 2015, 15:35

Velikonoční pomlázku bez čokoládových zajíčků či vajíček si nejspíš dokáže představit jen málokdo. Není však všechno zlato, co se...

dTest vyzval přes 50 společností ke změně komunikace se zákazníky

čtvrtek, 26. března 2015, 10:40

Pokud chcete po telefonu ohlásit poruchu vodovodu, reklamovat vady zboží nebo vyúčtování elektřiny či plynu, můžete za takový...

 

Komentáře

 
 

O čem píšou další Drbny

Studovat můžete i s poruchou učení nebo zrakovým postižením. Českobudějovická technika nabízí bezbariérové prostory a individuální přístup

Už několik let se může českobudějovická Vysoká škola technická a ekonomická pyšnit titulem Škola bez bariér. A to jak stavebně, tak i svým přístupem ke studentům. Kromě zdí, které překážely výstavbě rampy nebo výtahu, totiž boří i stereotypy, předsudky a komunikační bariéry, které se týkají lidí se zdravotním hendikepem. Škola jim nabízí individuální přístup v cestě za lepším životem. Jedním z nejznámějších studentů, který využívá služeb Informačně poradenského centra, je i známý plavec Arnošt Petráček.

Budějcká Drbna

POČASÍ NA PÁTEK: Konec týdne bude velmi teplý a slunečný

Dnešní den bude zalitý sluncem, odpoledne bude také velmi teplo.

Brněnská Drbna

Liberec chce ve Zvolenské ulici na levém břehu přehrady přidat chodník

Liberec chce vybudovat chodník ve Zvolenské ulici na levém břehu přehrady. Slibuje si od toho zvýšení bezpečnosti pro pěší. Zatím jde ale jen o záměr. Podle radního Petra Židka (ODS) by chodník chtěli vybudovat při rekonstrukci přehrady, kterou by mělo Povodí Labe zahájit příští rok. Město se na chodník pokusí získat evropskou dotaci.

Liberecká Drbna

Kraj podpoří vznik přírodních učeben, smyslových stezek i ekologické aktivity na školách

Zhruba šest set tisíc korun uvolnil v tomto roce Olomoucký kraj na podporu environmentálního vzdělávání. Školská zařízení mohla žádat o peníze na projektové dny s tématikou ekologie, vybavení přírodních učeben i vznik naučných stezek.

Olomoucká Drbna
Aktualizováno před 9 hodinami

U Řídelova opět hořel mladý les, už podruhé během 24 hodin. I dnes pomáhalo letadlo

Stejně jako včera, i dnes bylo povoláno deset hasičských jednotek k požáru mladého lesa u Řídelova. I tentokrát na místo přilétlo letadlo vypůjčené z Henčova, které také pomáhalo dostat plameny pod kontrolu.

Jihlavská Drbna

V Janských Lázních začala stavba horkovodu a silnice za 160 mil.

V krkonošském středisku Janské Lázně na Trutnovsku oficiálně začala rozsáhlá investice za více než 160 milionů korun do výměny parovodu, výměny kanalizace a vodovodů a opravy silnice přes centrum města. Finančně nejnáročnější část připadá na společnost ČEZ Teplárenská, která do výměny starých parovodních rozvodů za horkovodní vloží zhruba 100 milionů korun. ČTK to řekla regionální mluvčí společnosti ČEZ Šárka Lapáčková Beránková.

Hradecká Drbna