Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Glosa: Sběrači kovů? Nikoliv, prachobyčejní zloději…

 
úterý, 20. října 2015, 09:18

Již delší dobu mě fascinuje, s jakou mírou samozřejmosti tuzemská média zahalují trestněprávní jednání jistých osob do vzletného spojení „sběrači kovů“. Co to jako má být? Sběrači kovů? Snad zloději kovů, nebo ne?

Míra tolerance k drobnému obcházení zákona je v České republice dlouhodobě na velmi vysoké úrovni. Samozřejmě za to může především dědictví zvrácené komunistické diktatury, která naprosto pokřivila vnímání pojmu vlastnictví a morálka. Vlastnictví výrobních faktorů bylo v komunistickém Československu před rokem 1989 naprosto rozptýlené. Neexistovala jasná tvář majitele podniku, který by člověku dával zaměstnání a kterému by se člověk musel podívat do očí předtím, než jej okrade. Zdánlivě bylo všechno všech a nikoho nic, navíc byla kontrola výrobních zdrojů a produktivity práce velmi neefektivní. To vedlo k materialistickým zkratkám jako „počítá se jen to, co je doma“, „kdo nekrade, okrádá svoji rodinu“ nebo „raději to zabavím, než to někdo ukradne“. Stačilo pár stovek skladníkovi a flaška vrátnému v socialistickém podniku, kde jste si kroutili svoji pracovní dobu, a cihly na stavbu chaty v Posázaví se mohly pomalu hromadit.

Tohle už dnes není možné, rozhodně ne v takové míře – od revoluce uběhlo více než pětadvacet let a Česká republika udělala v implementaci základních principů morálky ohromný pokrok. Stínová ekonomika tvořila před sametovou revolucí zhruba polovinu hrubého domácího produktu v Československu a málokdo si bez ní dokázal představit plnohodnotný život. Dnes nepřiznané ekonomické aktivity generují „jen“ cca 15 % hrubého domácího produktu, v čemž jsme v post-komunistických ekonomikách lídrem v pozitivním slova smyslu. Ale drobné distorze morálky máme stále kdesi hluboko v krvi. Drtivá většina spotřebitelů již dnes nepotřebuje „podpultovým“ nákupem shánět maso k nedělnímu obědu, rozdávat „všimné“ k získání nájemního bytu nebo aplikovat „obálkovou metodu“ k otevření dveří na kterémkoliv úřadě… Ale v obchodě občas ochutnáváme hroznové víno na účet supermarketu, přejdeme na červenou, nákupům bez účtenky se nebráníme, tiskárnu v práci neváháme žhavit, jako by byla u nás doma, počítače máme nacpané pirátskými kopiemi filmů i hudby a při návštěvě hotelu naplníme kufr k prasknutí erárními hygienickými potřebami a vůbec vším, co lze pohodlně odnést. Pak se není co divit, že nijak dramaticky neklesá tolerance k porušení zákona, klientelismu a korupci se nebývale daří a mnozí tyto faktory kritizují jen do chvíle, než si mohou sami „sáhnout“. Nijak oslnivé výsledky České republiky v indexech analyzujících vymahatelnost práva, korupci nebo ekonomickou svobodu, stejně jako bezedná černá díra s názvem „veřejné finance“  budiž nám důkazem.  

Ve světle těchto velkých témat se termín sběrači kovů jeví jako malicherná hloupost. Ale hloupost to rozhodně není. Označení zloděje čehokoliv jako „sběrač“ ignoruje skutečný význam pojmu vlastnictví, neboť implicitně naznačuje, že zloděj jen sbírá něco, co si dobře nehlídáme. Mám si snad nadávat pokaždé, když ve svém zamčeném autě zapomenu na zadní sedačce tašku? Je tedy moje chyba, že si před železný šrot na mém pozemku nepostavím ozbrojenou hlídku? Pardon, samozřejmě neozbrojenou, pokud nechci mít oplétačky se zákonem, že jsem vystrašil nebohého zloděje, který má jen nůž? Mám křičet na dítě, jemuž ze školní šatny někdo ukradl značkové boty? Není v dnešním světě lepší pro jistotu nevlastnit vůbec nic?

Když jsem pročítal některé diskuse pod články o sběračích kovů, byl jsem překvapen tím, že se v diskusích objevují i příspěvky hájící „sběrače“ a spílající okradeným. A v tom je jádro pudla. Nemáme se zlobit na okradeného, že si své věci „nechal jen tak ležet“, „měl lépe hlídat“ nebo že „to přeci mohl čekat“. Je třeba maximálně chránit práva vlastníka a zcela opovrhovat každým, kdo se bez svolení majitele vydá na cizí pozemek podívat, jestli se tam nepovaluje něco nepotřebného. Dokud nebudeme věci nazývat pravým jménem, tak se nebudeme moci prát za správný význam slova vlastnictví. Sběrači kovů neexistují, stejně tak jako neexistují sběrači peněženek nebo sběrači autorádií. Jsou to všechno prachobyčejní zloději.

 


 

Kam dál?

Glosa dne: Otesánek se jménem ČNB nakynul v létě o několik miliard...

středa, 9. září 2015, 12:00

Za devatero horami a devatero řekami byla jedna malá otevřená ekonomika a v ní jedna malá centrální banka. Ta byla tak malá, že...

Genderové kvóty? Odborníci upozorňují na možná úskalí

sobota, 2. května 2015, 14:46

Eurokomisařka Věra Jourová (ANO) chce v českých podnicích větší zastoupení žen ve vedení firem. V Česku by ráda prosadila...

Čokoláda nebo kakaová pochoutka? V čem je rozdíl?

pátek, 27. března 2015, 15:35

Velikonoční pomlázku bez čokoládových zajíčků či vajíček si nejspíš dokáže představit jen málokdo. Není však všechno zlato, co se...

dTest vyzval přes 50 společností ke změně komunikace se zákazníky

čtvrtek, 26. března 2015, 10:40

Pokud chcete po telefonu ohlásit poruchu vodovodu, reklamovat vady zboží nebo vyúčtování elektřiny či plynu, můžete za takový...

 

Komentáře

 
 

O čem píšou další Drbny

V Česku padlo 77 teplotních rekordů. V Budějcích naměřili meteorologové 16 stupňů

Rekordní teploty pro 17. únor v neděli zaznamenalo 77 z celkových 151 stanic, které měří alespoň 30 let. Další dvě rekord vyrovnaly. Nejtepleji bylo v obci Neumětely na Berounsku, kde naměřili 17,3 stupně Celsia. V Českých Budějovicích naměřili meteorologové o necelý jeden a půl stuně méně.

Budějcká Drbna

TIPY NA TÝDEN: Párty v muzeu, Noc reklamožroutů, La Película a Alexander Rybak

Taky všechno odkládáte? Co takhle něco splnit tento týden? Konečně navštívit galerii, protože už nebude stejná nebo více poznat španělskou kulturu? Vyjít do společnosti a oprášit dovednosti z tanečních? Třeba takový studenti začátek semestru ani odložit nemohou, leda tak si ho zpříjemnit.

Brněnská Drbna

Tygři to v Mladé Boleslavi zvládli a do Liberce vezou tři body

Liberečtí hokejisté odčinili překvapivou domácí prohru se Zlínem a na horké půdě v Mladé Boleslavi vyhráli 4:1. Domácí přitom v posledních utkáních chytili velmi dobrou formu. Tygři tak nadále zůstávají s náskokem na prvním místě extraligové tabulky.

Liberecká Drbna

V Olomouckém kraji se v začátkem března představí česká lezecká elita

Sportovní lezení se do podvědomí široké veřejnosti dostalo především díky excelentním výkonům Adama Ondry. „Adam se sice tohoto závodu účastnit nebude, diváci se však můžou těšit na neméně úspěšné lezce,“ uvádí David Migal, předseda jesenického horolezeckého oddílu a ředitel závodu. V jesenické hale 2. a 3. března nebudou chybět několikanásobní mistři republiky bratři Stráníkové, starší Štěpán má ve své sbírce úspěchy z evropského poháru v lezení na obtížnost, mladší Martin dosáhl na světové stříbro v roce 2007 právě v boulderingu. Přijede i úřadující mistr České republiky Vojta Trojan či talentovaná Eliška Adamovská, která už ve svých 16 letech zvládla přelézt náročné cesty obtížnosti 8c, čímž se řadí mezi naše nejlepší lezkyně.

Olomoucká Drbna

Labutě našly lásku v záchranné stanici, do přírody se vrátily spolu

Labutě jsou od pradávna symbolem lásky, věrnosti a oddanosti. Zaměstnanci v Záchranné stanici pro volně žijící živočichy v Praze měli obrovské štěstí, ke zrození zamilovaného páru došlo přímo před jejich očima.

Jihlavská Drbna

Na hory ve východních Čechách vyrazily tisíce lyžařů

Dobré lyžařské podmínky stále panují v horských střediscích Královéhradeckého kraje. Areály byly plné lyžařů, pomohlo i pěkné počasí oba víkendové dny. Hlavní sezona potrvá do poloviny března, kdy končí jarní prázdniny, vyplývá z vyjádření provozovatelů skicenter.

Hradecká Drbna