Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Dotační labyrint sportu, aneb státní financování je stále na míle daleko od koordinovaného a transparentního fungování

 
neděle, 5. května 2019, 17:41

Sport hraje ve společnosti velmi významnou roli a zaslouží si proto adekvátní finanční podporu. Tak zní začátek koncepce EU i ČR, i přesto je ale u nás sport dlouhodobě podfinancovaný. V dnešním článku si trochu přiblížíme, jak vlastně státní financování sportu funguje a jakým překážkám stále čelí.

Komu financování plyne a na co je možné žádat o finanční příspěvek?

Sportovní kluby a organizace u nás mají možnost získat dotace z několika zdrojů. Jednak ze státního rozpočtu a z rozpočtu územně samosprávních celků. Krom toho získávají sportovní organizace finance také ze sponzorství, z vlastní hospodářské činnosti a v neposlední řadě z členských a oddílových příspěvků. Zatímco profesionální sport se obvykle snadno ufinancuje z příspěvků sponzorů a výnosů z reklam, volnočasový a dobrovolný organizovaný sport je odkázaný především na finance ze státního rozpočtu.

Stát si jako svojí prioritou v zákoně stanoval hlavně dětský a mládežnický sport. Přesto vidíme, že velké částky dotací stále plynou na mnohé jiné účely. Kategorií, ve kterých mohou sportovní organizace žádat o dotaci je hned několik. Celkem se dotace poskytují v 10 tzv. programech, od sportovní reprezentace ČR, talentovanou mládež nebo organizace školního a univerzitního sportu přes činnost sportovních organizací a svazů, údržbu a provoz sportovišť, významné sportovní akce až po organizaci sportu ve sportovních klubech nebo pro veřejnost a podporu zdravotně postižených sportovců.

V roce 2018 žádalo o podporu jen v neinvestiční kategorii přes 4000 spolků. Největší částky tradičně plynou do sportů, které jsou atraktivní pro sponzory nebo které mají velký vliv a lobby. Příspěvky, které reálně plynou k žadatelům se nejčastěji pohybují od několika desítek až po několik stovek tisíc. V několika málo výjimkách se ale vyšplhali až do milionových sum, a to právě v případech velkých a vlivných organizací. Krom velkých sportovních svazů podporu nejčastěji dostali také atletické, fotbalové a hokejové kluby, sbory dobrovolných hasičů, oddíly sokolu a až následně další specializované sportovní kluby. V daleko menší míře a mnohem zanedbatelnější částky doputovalo do škol a univerzit, a to i přesto, že to jsou právě ony, které mohou ve velké míře přispět k rozvoji dětského a mládežnického sportu.

Podpora sportu je u nás v porovnání s EU mizivá

Objem dotací do sportu za poslední léta roste a pohybuje se v řádech miliard korun. I tak dál neustále slyšíme stížnosti ze strany funkcionářů o nedostatečných dotacích. Jak moc je u nás sport skutečně podfinancovaný? V porovnání států EU podle toho, kolik financí z veřejných zdrojů na sport dostane jeden obyvatel jsme na 3. místě od konce. Za námi už je jen Malta a Bulharsko. Zatímco ve Francii dostane každý občan přes 180 EUR, v Německu 60 EUR, u nás je to jen kolem 10 EUR. Krom toho, že je sport dlouhodobě podfinancovaný, je navíc také financován neefektivně. Se stejnou částkou bychom mohli dosáhnout mnohem lepších výsledků a dopadů, pokud by stát zajistil lepší systém, dlouhodobý a smysluplný koncept a efektivní fungování.

Stát, kraje a města spolu vzájemně o dotacích do sportu nekomunikují, neslaďují postup a nemají žádnou společnou ucelenou koncepci. Víc než polovina krajů navíc ani nedisponovala žádnou koncepcí nebo strategickou vizí kterou by se dotace sportu měly dlouhodobě řídit. Teprve v roce 2017 vytvořilo MŠMT rejstříky sportovních organizací a zařízení s cílem zlepšit vzájemnou informovanost a průhlednost financování.

Stát stále ještě nemá ucelenou politiku sportu

Stát se snaží reflektovat četné stížnosti z řad sportovců i široké veřejnosti a zlepšovat veřejné dotace do sportu. Oproti předchozím rokům tak bylo víc financí přerozděleno menším spolkům a klubům na úkor velkých vlivných organizací. Nicméně přesto, že poslední Koncepce podpory sportu 2016-2025 je krok správným směrem, stále dokola se potýkáme s těmi stejnými problémy, na kterých je potřeba zapracovat. Které to jsou? Zas a znovu kvalita a transparentnost, ucelený koncept, přehledná metodika, informovanost a korupce. Stát pořád ještě nedokáže ohlídat spravedlivé rozdělení financí a přesto, že finance dostává velké množství spolků, ty největší sumy stále plynou především velkým zájmovým skupinám s odpovídajícím velkým vlivem. Například podpora sportovišť nejčastěji putovala největším areálům, vlastněným jak jinak než vlivnými lobbisty a bohatými podnikateli jako třeba Miroslav Jansta nebo Miroslav Černošek.

Dalším aktuálním cílem financování sportu je snížit finanční zátěž rodin, která je stále velmi vysoká a dosáhnout alespoň průměrných dotačních standardů v rámci EU. Samo MŠMT uvedlo, že je potřeba lépe mapovat činnost krajů a obcí, aby se předešlo překrývání dotací. Stát si je tedy přinejmenším problémů vědom. Situaci nepomáhá ani frekvence, s jakou se na MŠMT střídají ministři, v čele rezortu se totiž za posledních 10 let vystřídalo 12 lidí. Dotace jsou stále zcela neadekvátně monitorované, vzájemná informovanost institucí i veřejnosti mizivá a systém téměř nulově koordinovaný. Mohlo se tak stát, že dotace některým organizacím se překrývaly, a zatímco jedna organizace dostala finance od státu i od města, jiná organizace v jiném druhu sportu nedostala žádnou finanční podporu.

Pravidla žádostí a kritéria přidělení dotace se navíc obvykle v jednotlivých krajích liší. To znamená, že pro svazy a kluby je velmi obtížné zorientovat se, co je správné, co není správné a jak vlastně o finance žádat. Žádost, která uspěje u státu nemusí uspět v kraji, protože každý má svoje vlastní pravidla a metodiku. Zpětná kontrola toho, kdo, jak a na co finance skutečně použil je navíc stále velmi nízká.

Jak kvalitě, tak průhlednosti má také prospět plánované zvýšení zpětných kontrol využití dotací, kam finance plynuly a k jakému účelu byly reálně využity. Zda se věci skutečně hýbou od úmyslu k realitě uvidíme po zhodnocení následujícího období a plném uvedení nové koncepce do chodu.

Napsal(a) Jitka Richterová | Foto Jaroslav Pešek

Štítky sport, dotace, MŠMT,

 


 

Kam dál?

S údaji z EET problémy nemáme, reaguje Finanční správa na kritiku...

neděle, 20. května 2018, 09:35

HlídacíPes.org přinesl tento týden nezávislou analýzu dat z elektronické evidence tržeb, jež ukázala na řadu chyb, výkyvů a...

Bude rekonstrukce D1 hotová do roku 2021? Podle exministrů ne

neděle, 25. března 2018, 18:01

Rekonstrukce dálnice D1 potrvá déle než do aktuálně slibovaného roku 2021, shodli se v neděli bývalí ministři dopravy Petr Moos a...

KOMENTÁŘ: Slavíme, pondělí je Den daňové svobody!

pondělí, 29. května 2017, 18:12

Na dnešní den připadá podle výpočtu Liberálního institutu ostře sledovaný Den daňové svobody! Tedy den, kdy přestáváme vydělávat...

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí zrychlila meziroční růst na 2,9...

úterý, 16. května 2017, 09:24

Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí zrychlila svůj růst. Hrubý domácí produkt stoupl meziročně o 2,9 procenta po vzestupu...

 
 
 

O čem píšou další Drbny

Mateřské školy na jihu Čech zůstávají v provozu i v létě

Rodiče dětí předškolního věku mohou i přes léto v jihočeských městech využít služeb mateřských škol. Větší města mají naplánovaný prázdninový provoz tak, že je vždy otevřená minimálně jedna školka.

Budějcká Drbna

FOTO: Osmnáctiletý řidič náklaďáku se nevěnoval řízení, po dálnici rozlil stovky litrů kyseliny sírové

Stačila chvilka nepozornosti za volantem a neštěstí bylo na světě. Osmnáctiletý řidič malého nákladního auta se ve středu okolo osmé ráno nevěnoval řízení a sjel s autem mimo dálnici. Následným manévrem sice dostal náklaďák zpátky na vozovku, přitom však převrhl barely kyseliny, které vezl v návěsu.

Brněnská Drbna

Nezlomní. Obecní dům v Praze zahájil jedinečnou výstavu, která představuje možný průřez českým uměním minulého století

Ojedinělou výstavu připravili k třicátému výročí Sametové revoluce Zuzana a Eugen Brikciusovi ve spolupráci s Alšovou jihočeskou galerií v Hluboké nad Vltavou a Památníkem národního písemnictví. Má název Nezlomní: Od Franze Kafky po sametovou revoluci a zajít si na ni můžete až do 6. října do Obecního domu v Praze.

Liberecká Drbna

Policie dopadla muže, který se měl vloupat do nákladního auta a ukrást věci za třicet tisíc korun

Policisté dopadli muže, který je podezřelý z toho, že se 18. března 2019 po čtvrté hodině odpolední vloupal do nákladního automobilu značky Mercedes-Benz zaparkovaného v Brněnské ulici v Prostějově. Z místa u sedadla spolujezdce odcizil tašku čtyřiašedesátiletého cizince.

Olomoucká Drbna

Po dálnici se v úterý večer proháněli dva koně, doprava byla na pět minut zastavena

Hodně netypický "dopravní prostředek" se v úterý večer pohyboval na 93. kilometru dálnice D1 ve směru na Prahu. Na frekventovanou komunikaci se z nedaleké obce dostali dva koně, kteří na pět minut přerušili dálniční provoz.

Jihlavská Drbna

Nezlomní. Obecní dům v Praze zahájil jedinečnou výstavu, která představuje možný průřez českým uměním minulého století

Ojedinělou výstavu připravili k třicátému výročí Sametové revoluce Zuzana a Eugen Brikciusovi ve spolupráci s Alšovou jihočeskou galerií v Hluboké nad Vltavou a Památníkem národního písemnictví. Má název Nezlomní: Od Franze Kafky po sametovou revoluci a zajít si na ni můžete až do 6. října do Obecního domu v Praze.

Hradecká Drbna