Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Komentář: Je fotovoltaika ekologická?

 
pondělí, 18. prosince 2017, 17:43

Jako obchodníka, který chce lidem nabízet skutečně smysluplné řešení, mě rozčiluje, že ačkoli článků o fotovoltaice vycházejí stovky, v naprosté většině se dočtete jen o kladech téhle technologie. Nezávislé posouzení její ekologické náročnosti musíte hledat jako jehlu v kupce sena.

Na tento nedostatek často narážím na různých internetových fórech, kde lidé formulují své pochyby vůči ekologičnosti solárních panelů. Rozhodl jsem se proto jít s kůží na trh a na tyto podněty reagovat vlastními komentáři. V tom prvním se zaměřím na výrobu a složení fotovoltaiky.

Co se v médiích nedočtete

Poněvadž sám dobře vím, kde mě tlačí bota, a nechci nikomu nic namlouvat, přiznám hned na úvod, jak se věci mají. Provoz solárních elektráren nevyžaduje žádné palivo a nevytváří emise, o tom není pochyb. Výroba, recyklace a likvidace panelů ale úplně ekologicky čisté nejsou. Neměli bychom tedy hovořit o čisté energii, takovou ostatně v našich zeměpisných šířkách ani vyrobit neumíme.

Média i firmy většinou bohužel mlčí o tom, že stejně jako každá průmyslová velkovýroba má i produkce solárních panelů nežádoucí dopady na životní prostředí. Konkrétně vyžaduje velké množství vody, elektrické energie i agresivní chemikálie.

Když se podíváme na složení panelu, vedle skla, hliníku, křemíku a plastů (které dohromady tvoří skoro 100 % jeho hmotnosti) tu najdeme také stříbro a měď. Kromě toho může modul obsahovat nebezpečné látky, jako jsou olovo a ve výjimečných případech kadmium.

Při zpracování křemíku dále vznikají fluorid dusitý a fluorid sírový, tedy skleníkové plyny mnohonásobně účinnější než oxid uhličitý. Kdybychom chtěli celkovou ekologickou stopu přepočítat na ekvivalent oxidu uhličitého, podle propočtů Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) bychom se u malé neboli střešní fotovoltaiky dostali na 41 g, u velké pak na 27 g CO2 za kilowatthodinu elektřiny získané ze slunce. To je ovšem dvacetkrát, respektive třicetkrát méně, než kolik činí emisní faktor uhlí, uvádí tentýž zdroj.

Když dva dělají totéž, není to totéž

Zároveň musím jedním dechem dodat, že složení panelů i jejich environmentální dopady se liší v závislosti na výrobci.

Jestliže vás tahle stránka fotovoltaiky zajímá, doporučil bych vaší pozornosti webové stránky neziskové organizace Silicon Valley Toxics Coalition (SVTC). Ta si vytkla za cíl tlačit na transparentnost producentů a paralelně s tím vytvořit a prosadit mezinárodně platné environmentální standardy pro fotovoltaický průmysl.

SVTC mimo jiné vydává každoroční srovnání výrobců. Tento žebříček pěkně ukazuje, pro které značky je ekologie důležitá, a které naopak cílí na zisk za každou cenu. V konkurenci zhruba tří desítek jiných podniků mě osobně zaujala společnost Jinko.

Roku 2013 se Jinko umístila osmadvacátá s 9 body ze 100, o rok později dokonce se 7 body spadla z chvostu pod čáru a zařadila se do kategorie „zaostávající“. Už v roce 2015 se ale s 53 body vyšvihla mezi průměr na 14. příčku. Loni získala rovných 90 bodů a prodrala se na 5. místo. Stala se tak příkladem producenta, který se díky zefektivňování výrobních procesů dostává na ekologické výsluní. Její panely jsou navíc tak spolehlivé, že jejich účinnost lze garantovat na dobrých pětadvacet let dopředu.

Ekologická šetrnost patřila (například vedle stability výrobce či kvality produktů) k hlavním faktorům, podle kterých jsme vybírali, jaké panely budeme používat pro sestavy S-POWER. A mimo jiné i z tohoto důvodu jsme se nakonec rozhodli pro značku Jinko.

A co vy? Nezkusíte také rozlišovat mezi fotovoltaikou špinavější a čistší, méně férovou a férovější? A dáte té druhé šanci?

Napsal(a) Jaroslav Šuvarský
 


 

Kam dál?

KOMENTÁŘ: Dotace na fotovoltaiku: Lumpárna, nebo správně vynaložené...

úterý, 21. listopadu 2017, 10:45

Na facebookovém profilu své firmy odpovídám na nejrůznější dotazy a podněty a někdy se nestačím divit. Některá slova totiž bez...

KOMENTÁŘ: Energetický regulační úřad? Včera strašák, zítra možná...

pátek, 13. října 2017, 14:24

Na začátku srpna nastalo na Energetickém regulačním úřadě (ERÚ) střídání stráží. Alenu Vitáskovou, která v jeho čele stála od...

KOMENTÁŘ: Fotovoltaika očekává boom, celosvětovým tahounem je Čína

středa, 16. srpna 2017, 18:30

Trh se slunečními elektrárnami na celém světě závratně roste. Vývoj jde rychle kupředu, a zatímco pořizovací náklady padají,...

Web: Tesla by mohla postavit druhou Gigafactory severně od Prahy

neděle, 20. listopadu 2016, 17:08

Americký výrobce elektrických vozů a baterií Tesla Motors by mohl postavit svou druhou obří továrnu zvanou Gigafactory na českém...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • KOMENTÁŘ: Čeští vojáci v Afghánistánu;...

  • (NE)OBYČEJNÍ: Uvidím, kam mě koleje zavedou,...

  • Za invazi v srpnu 1968 mohou Ukrajinci,...

  • Sobota se stala se šesti oběťmi nehod...

Reklama
 
 

O čem píšou další Drbny

DRBNA HISTORIČKA: Jaro 1968 bylo v Českých Budějovicích opojné

Ke každému čtvrtku už neodmyslitelně patří Drbna historička. A jinak tomu není ani dnes. Historik Jan Schinko se v dalším pokračování tohoto oblíbeného seriálu zaměřil na rok 1968. Tedy konkrétněji, na jaro 1968.

Budějcká Drbna

Na Prýglu kvůli nízké hladině vody uvízla loď

Na Brněnské přehradě ve středu kolem poledne kvůli nízké hladině uvízla loď Utrecht z flotily městského dopravního podniku. Trvalo téměř hodinu, než se ji vhodným manévrováním podařilo vyprostit. Na palubě bylo 60 lidí. Pomoc dalšího plavidla, které na místo zamířilo, nakonec nebyla zapotřebí.

Brněnská Drbna

Významné artefakty Liberce se rozzáří novotou

Odbor ekologie a veřejného prostoru si dal letos za cíl opravit a zrenovovat umělecká díla, památky, sochy aj. v Liberci. Již v loňském roce se očištění dočkalo šest děl, v první polovině června letošního roku přibylo dalších jednadvacet.

Liberecká Drbna

Elektřina načerno? Může se stát, že kradete energii, i když o tom nevíte

Krást se nemá. Za neoprávněný neboli černý odběr energií však můžete nést odpovědnost, i když elektřinu nebo plyn odeberete bez zaplacení zcela neúmyslně, nevědomě a bez vlastního zavinění. Co všechno se považuje za neoprávněný odběr? 
A co vám v takové situaci hrozí?

Olomoucká Drbna

Lesy na Vysočině ničí kůrovec. Jsme na prahu nejrozsáhlejší kalamity, varují lesní hospodáři

Podle lesních hospodářů je Kraj Vysočina před historicky nejrozsáhlejší kůrovcovou kalamitou, která ničí jehličnaté lesy. V případě Vysočiny je až 70% lesů tvořeno smrkem, který je nyní vážně ohrožen. Nejvážnější situace je na okresech Třebíč a Jihlava, problémy jsou hlášeny už i z Havlíčkobrodska.

Jihlavská Drbna

Nehoda na dálnici? Policie, záchranka a hasiči mají mít stejný průjezd jako v okolních zemích

Řidiči při dojíždění do kolon musejí od října vytvářet záchranářskou uličku mezi levým a přiléhajícím jízdním pruhem. Změnu schválil Senát v novele zákona o provozu na pozemních komunikacích. Ulička se tak bude tvořit stejně jako v okolních evropských zemích. Hasičské a sanitní vozy zároveň budou nově moct použít kombinaci modrého a červeného majáčku.

Hradecká Drbna