Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Válka dabérů? Ne, iracionální nářek proti tržním principům

 
čtvrtek, 12. června 2014, 14:25

V tropickém vedru minulých dní možná leckdo nezachytil zajímavou debatu, v níž si herci dabující cizojazyčné filmy do českého jazyka stěžují na podmínky ve filmových studiích. A to je škoda. Proč? Krásně totiž demonstruje naprosté nepochopení tržních principů ze strany herců-dabérů.

Ti se proti (z pohledu ekonoma naprosto pochopitelnému) tlaku na efektivitu při dabování filmů a seriálů brání hromadným přechodem k agentuře Manpowergroup, která je má chránit a vymáhat pro ně lepší podmínky, vyšší honoráře a snad i dobrou kávu.

Častým argumentem dabérů je nářek nad tím, že dříve byly podmínky lepší, že vydělávali řádově více peněz a že jsou „jediná profese, kde průměrná mzda jde stále dolů,“ jak tvrdí šéf herecké asociace Jiří Hromada. Ať to pravda je, nebo není, snaha vzepřít se tržním principům je marným plýtváním času. Proč? 

Na trhu s jakýmkoliv ekonomickým statkem (výrobek, služba) se situace v čase mění. To je přirozené. A trh s dabingem nemusí být výjimkou. Vysoké platy, dobrá káva, klimatizované studio a kožené křeslo včera neznamenají, že tyto benefity budou k dispozici i dnes. Základním tržním principem je totiž konkurence ekonomických subjektů, která pomáhá zvyšovat efektivitu při alokaci vzácných zdrojů. Šílená věta! Co znamená? Konkurence spojuje libovolného nabízejícího (dabér) a libovolného poptávajícího (studio) tak, aby obě strany byly spokojeny, tedy akceptovaly podmínky dobrovolné transakce a provedli ji. Zjednodušeně řečeno: Jakmile se najde někdo, kdo je schopen a ochoten udělat moji práci levněji, a můj CHLEBODÁRCE NA TO PŘISTOUPÍ, jsem v háji. Pak musím buď s vlastní cenou dolů, nebo jít od válu. Anebo začít křičet v novinách, že se mi stala ohromná nehoráznost! To však těžko pomůže…

Mzda každého pracujícího člověka je z pohledu ekonomie tvořena součtem dvou složek – transferovým výdělkem a rentou. Transfer je částka, kterou bych si potenciálně mohl vydělat i jinde. Renta představuje částku, která je aditivním ohodnocením mých aktuálních kvalit na daném pracovišti. Vysvětlím na následujícím příkladu: skvělý fotbalista vydělává 20 milionů Kč ročně. Proč by ne – v mládí obětoval čas, tvrdě dřel, probojoval se obrovskou konkurencí a zaujal vlastníka slavného klubu, který mu dobrovolně tuto gáži vyplácí. A on hraje jak z partesu. Jelikož však musela škola stranou, na trhu práce by se jinak těžko uplatnil; řekněme, že by mohl jinak pracovat jako prodavač sportovních potřeb za 15.000 Kč měsíčně, tedy za 180 tisíc Kč ročně. Těchto hypotetických 180 tisíc Kč je – jakožto jeho druhá nejlepší příležitost na uplatnění – právě onen transferový výdělek. Zbylých 19.820.000 Kč roční mzdy představuje rentu, tedy ocenění skvělých individuálních technik fotbalisty.

Protesty dabérů jsou tak na první pohled pochopitelné. Mylně se totiž domnívají, že jsou vlastníky renty vytvořené desetiletými zkušenostmi či monopolem na hlas určité zahraniční herce či herečky. A že tuto rentu jim někdo „krade“. Jenže o tom, co je renta a co ne, rozhoduje zaměstnavatel držící v ruce peníze. A na rozdíl od majitele slavného fotbalového klubu, který nenahradí své superhvězdy řádově levnějšími a méně kvalitními fotbalisty, filmová studia na podobnou změnu přistoupila. Jednoduchý důkaz, že u dabingu o neprůstřelnou rentu v žádném případě nejde.

Ale nezoufejte, milé dabérky a milí dabéři! Situace se může znovu obrátit ve váš prospěch! Třeba se ukáže, že diváci demonstrativně odmítnou sledovat zahraniční filmy dabované „tramvajáky“ a studia za vámi ještě přijdou s prosíkem. Pak teprve bude vaše vyjednávací pozice pořádně silná.

Anebo nepřijdou za vámi, ale za výrobci titulků. A my pak třeba konečně začneme sledovat cizojazyčné filmy v původním znění s titulky i v klasickém televizním vysílání, jak je to běžné ve Finsku nebo Švédsku. Proč bychom měli? Zkuste přijít na předměstí malého švédského města v parku ke skupince libovolných místních obyvatel, třeba důchodců, a anglicky se zeptat na cestu nebo si nechat doporučit dobrou restauraci v okolí. A zkuste to samé udělat v České republice, klidně v Praze...

Napsal Aleš Rod
 


 

Kam dál?

Ve středních Čechách dostalo zelenou 70 projektů EU za 850 mil.Kč

středa, 28. května 2014, 14:37

Ve středních Čechách dostalo zelenou sedm desítek projektů financovaných z Evropské unie za téměř 850 milionů korun. Prostředky...

Budějovický Budvar změnil design u všech obalů

čtvrtek, 22. května 2014, 23:52

V těchto dnech začal Budějovický Budvar dodávat na český trh i na export pivo ve zcela nových obalech. Hlavními cíli redesignu...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • KOMENTÁŘ: Hromadné žaloby – dostane problém...

  • Český hokej zasáhla smutná zpráva. Při...

  • Otec hledá vodáky, kteří ve Větřní na...

  • Zvláštní zábava na Blue Style Prima Festu....

Reklama
 
 

O čem píšou další Drbny

Umění slovenského sochaře a budějckého hudebníka spojila Výstava proKletě vysoko

Kamenná rozhledna na jihočeském vrcholu Kleť nabídne svým návštěvníkům nejen překrásný výhled po kraji, ale od 21. července do konce září i nevšední zážitek z výstavy slovenského sochaře Ondreje 4., kterou doprovodí originální hudba Ladislava Faktora. Vernisáž Výstavy proKletě vysoko se uskuteční 21. července od 14:00 hodin.

Budějcká Drbna

Žít Brno chce pozvat do města několik desítek migrantů zachráněných ve Středozemním moři

Vedení brněnského hnutí Žít Brno se rozhodlo zareagovat na výzvu italského premiéra a pozvat do Brna několik desítek migrantů z Afriky zachráněných ve Středozemním moři. Žít Brno tak činí v reakci na slova premiéra Andreje Babiše, který jakoukoliv pomoc Itálii rázně odmítl.

Brněnská Drbna

Pronásledovala rodinu – psala dopisy o tom, co dělají, chodila i na oplocenou zahradu

Policisté se zabývají případem, kdy třiačtyřicetiletá žena pronásledovala a obtěžovala rodinu v Jablonci nad Nisou. Pozorovala je, posílala jim vzkazy a dopisy nebo jim opakovaně chodila na zahradu. Za to jí hrozí až dva roky vězení.

Liberecká Drbna

Policie chytila muže, který má na svědomí šestadvacet vloupaček v Olomouci a Přerově

Olomoučtí policisté dopadli sedmatřicetiletého muže podezřelého z rozsáhlé série vloupání v Olomouci a v Přerově. Na svědomí má podle detektivů vloupání do prodejen zlatnictví, hodinářství, ale i do trafik či prodejen s koly. Škoda byla vyčíslena téměř na milion korun, řekli dnes novinářům zástupci olomoucké policie. Šlo o vloupání do téměř tří desítek prodejen a objektů především v centru krajského města.

Olomoucká Drbna

Třebíčský festival židovské kultury Šamajim připomene válečné transporty

Třebíčský festival židovské kultury Šamajim připomene osudy místních lidí odvlečených za druhé světové války do koncentračních táborů. Jednomu z mála přeživších Pavlu Friedovi bude při zahájení festivalu předáno čestné občanství města, řekla ředitelka městského kulturního střediska Jaromíra Hanáčková. Přehlídka s koncerty, která je věnována zachránci židovských dětí Antonínu Kalinovi, se bude v židovské čtvrti konat od 30. července do 4. srpna.

Jihlavská Drbna

Muž "uschoval" převzaté peníze, policie ho obvinila ze zpronevěry. Hrozí mu až osmileté vězení

Po více jak dvouletém vyšetřování kriminalisté tento týden obvinili čtyřiašedesátiletého muže z Hradecka ze spáchání zločinu zpronevěra. V případě prokázání viny hrozí staršímu muži až osmileté vězení.

Hradecká Drbna