Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

(NE)OBYČEJNÍ: Od Dominikánců bychom se mohli naučit být víc v pohodě, říká Jihlavačka Rostislava Rousová

 
čtvrtek, 4. října 2018, 12:19

Jejím domovem i „kanceláří“ je už šestý rok Dominikánská republika. Živí se jako zástupkyně cestovních kanceláří, k tomu je průvodkyní a delegátkou. Kromě Austrálie a Jižní Ameriky má procestovaný snad celý svět. „Můj největší koníček mě zároveň živí, takže co si víc přát,“ říká na začátku našeho povídání Rostislava Rousová, rodačka z Třebíče, která žila od tří let v Jihlavě. Ne však na dlouho.

Pro své středoškolské studium si vybrala Brno, konkrétně střední zahradnickou školu. „Během studia na střední se změnil systém a otevřely se hranice. Po první maturitě jsem si udělala druhou maturitu, to už byl cestovní ruch, a pak už vysokou školu, jak jinak než znova cestovní ruch. Nebýt revoluce, tak možná navrhuji zámecké zahrady nebo zahrádku někomu u domu,“ směje se Rostislava Rousová, která zároveň vzpomíná na své úplně první cestovatelské zážitky a destinace. Lásku k cestování jí dali  zřejmě už rodiče. Než se otevřely hranice, tak hodně chvil trávili třeba ve stanu. Takže už to se dá považovat za první cestování.

Po revoluci už měli lidé více možností, takže jako první dovolenou v zahraničí Rostislava zmiňuje Bulharsko. A po vysoké škole, konkrétně po studiu cestovního ruchu na univerzitě v Hradci Králové, už vše šlo ráz na ráz. „Moje začátky byly v Evropě – Chorvatsko, Itálie, dále pak Kanáry, Madeira, Kuba – to bylo na pět let moje předposlední působení. V Dominikáně jsem nyní šestou sezonu.“ V této zemi třetího světa, jak bývá Dominikánská republika často označovaná, je Rostislava Rousová kromě několika týdnů v létě nepřetržitě.

(NE)OBYČEJNÍ
Život píše příběhy. Za každým příběhem je člověk. A právě o lidech je projekt (Ne)obyčejní. Ten vám bude každý měsíc přinášet (ne)obyčejné příběhy (ne)obyčejných lidí. Znáte někoho, s kým by stálo za to zajít na kus řeči a představit jeho příběh? Pošlete nám svůj tip na e-mail sefredaktor@drbna.cz.

Chybějící sociální systém

Své aktuální působiště si pochvaluje, i když se jí, podle jejích slov, zatím líbilo úplně všude. „Dominikána je nádherná země, ale kultura tam je úplně jiná, pro Evropany je náročné si na tuto zemi zvyknout. My Evropané se do jejich kultury asi nemůžeme úplně zařadit. Dominikánci vyznávají jiné hodnoty,“ pokračuje Rousová.

Zmiňuje třeba chybějící sociální systém, lidé jsou ve většině případů odkázaní sami na sebe. „Od Dominikánců bychom se mohli učit jakési rodinné pospolitosti, v krizových chvílích – třeba v nemoci, drží hodně při sobě. Pomáhají si hlavně finančně,“ vysvětluje rodačka z Třebíče.

Třeba takové školství je v Dominikánské republice na vzestupu. „Státní školy často pomáhají těm nejchudším. Děti podle amerického vzoru nosí uniformy, právě na ně jim stát přispívá, pokud si je rodiny nemohou dovolit. Soukromé školy jsou převážně pro bohatší a přistěhovalce,“ popisuje Rousová s tím, že společnost je v Dominikánské republice rozdělena na bohaté a chudé. Více než polovina obyvatel žije v chudobě. My, Evropané, už jen barvou kůže, jsme automaticky řazení mezi ty bohaté, mezi milionáře. „A často čekají, co jim dáme a co jim přispějeme. A když to nejde po dobrém, tak si to prostě vezmou po zlém. Krádeže jsou tu na denním pořádku, proto přistěhovalci žijí hlavně v hlídaných rezidencích.“

Krev s nejistým původem 

O penězích je v Dominikánské republice i zdravotnictví. Hodně lidí je nepojištěných. Státem hrazené jsou jen základní zásahy nutné k přežití, třeba po dopravní nehodě. Zbytek je na mnohdy široké rodině, jak pomůže, a nemocného nebo zraněného člena podpoří. „Peníze jsou potřeba třeba na krev, protože ta, která je zdarma, bývá často závadná s nejistým původem,“ vysvětluje Rostislava Rousová.

Rozpovídala se také o tom, jak vypadá takový její běžný pracovní den. „V první řadě je důležité říct, že každý můj den je jiný. Stereotyp by mě nebavil,“ usmívá se. Nejdříve se chystají přílety. Rostislava své klienty vyzvedne na letišti a doveze je na hotel s tím, že si s nimi domluví schůzku, na které se domluví na dalším programu. „To je taková ta delegátská část mé práce. O něco víc mě baví ta průvodcovská, kde objíždíme naplánované výlety. Asi nejoblíbenější jsou celodenní výlety, třeba do hodně známé destinace Punta Cana. Naši klienti jsou většinou dost akční, určitě dovolenou netráví jen na pláži. Dominikáni si turisty hodně hýčkají, dost se jim věnují, jsou to dobří tanečníci a svůdníci. Svou důležitou roli má také karibský rum,“ směje se Rousová.

V poslední době čím dál častěji pomáhá organizovat svatby. Pohádkové sňatky na plážích Karibiku jsou oblíbené hlavně u Rusů, Američanů a Kanaďanů.  Nejednou také pomáhala s žádostí o ruku. „Muži ode mě často žádají radu, jak mají svou vyvolenou požádat o ruku. Prstýnky se často hází do dezertů, drinků nebo kokosového ořechu,“ zmiňuje s úsměvem. 

A jak to má Rostislava se svým volným časem? Není cestování přejedená? „Vůbec ne, to snad ani nejde. Moc ráda se vracím do Španělska, mým druhým domovem je Mallorca,“ zasní se cestovatelka, která ovládá hned několik cizích jazyků. Kromě angličtiny, němčiny, španělštiny a ruštiny se domluví třeba i řecky. „Když jsem působila v Řecku, tak jsem řecky plynule mluvila, ale to se mi podařilo úspěšně zapomenout. Nejlepší ale samozřejmě je v té dané zemi žít, to se pak jazyk učí úplně jinak než na střední škole. Ta lidem dá fakt jen základ,“ dodává Rousová, která kromě Austrálie a Jižní Ameriky procestovala všechny kontinenty.

U otázky, co bychom se od Dominikánců mohli učit, se zamyslí. Kromě již zmíněné rodinné pospolitosti, která je daná hlavně velkou chudobou, je to jakási větší životní pohoda. „Dominikánci prožívají určitě méně stresu. Oni žijí ze dne na den. Také mají hodně dětí, což také souvisí s finanční stránkou. Protože děti se hodně často starají o své rodiče, často už třeba po padesátce. Od tohoto věku jsou totiž místní lidé často nezaměstnatelní. Tedy pokud nejsou specialisty v nějakém oboru – právníci nebo třeba lékaři, “ jmenuje.

A kde se Rostislava vidí za pár let? „Nejsem si úplně jistá, že v Dominikánské republice zůstanu natrvalo. Vidím to tak, že stejně skončím na své oblíbené Mallorce. Ale kdoví, kam mě zase vítr zavane,“ zakončuje s úsměvem cestovatelka z Vysočiny.

Napsal(a) Lenka Dvořáková | Foto Lenka Dvořáková, soukromý archiv Rostislavy Rousové
 


 

Kam dál?

(NE)OBYČEJNÍ: Všechen volný čas věnuji psům a neměnila bych, říká...

čtvrtek, 6. září 2018, 10:57

Adrianě Švecové z Liberce je teprve osmnáct, a už se stihla stát českou reprezentantkou v canicrossu, tedy v běhu se psem. Navíc...

(NE)OBYČEJNÍ: Díky Beátce máme spokojenější život, říkají Eliška s...

pátek, 17. srpna 2018, 16:08

Eliška s Daliborem jsou (Ne)obyčejný pár z Českých Budějovic. Před necelými třemi lety se jim narodila dcera Beátka. Není to...

(NE)OBYČEJNÍ: Zajímalo mě, jak minulý režim ovlivňoval novinařinu,...

pondělí, 13. srpna 2018, 14:42

Pro většinu studentů znamená tvorba bakalářské práce nutné zlo, bez které se k závěrečným zkouškám nedostanou. Na poslední chvíli...

(NE)OBYČEJNÍ: Matyáš Novák. Mimořádně talentovaný hradecký...

pátek, 10. srpna 2018, 09:47

Hradecký rodák Matyáš Novák je ve světě známý jako mimořádně talentovaný klavírista. Dvacetiletý vítěz řady národních a...

 

Komentáře

 
 

O čem píšou další Drbny

Přepadli ženu a chtěli po ní peníze. Teď jim hrozí až čtyři roky vězení

Šest měsíců až čtyři roky ve vězení nebo pokuta hrozí muži a ženě, kteří jsou obviněni z vydírání, úmyslného ublížení na zdraví a výtržnictví. Oba totiž měli v druhé polovině března přepadnout v Jindřichově Hradci ženu, několikrát ji udeřit a požadovat po ní peníze za dříve darované oblečení.

Budějcká Drbna

Tramvaj koňka 150 let od premiéry opět projela brněnskými ulicemi

Přesně 150 let od první jízdy dnes Brnem znovu projela koněspřežná tramvaj. Vůz tažený párem koní kopíroval původní trasu z Moravského náměstí k Semilassu v Králově Poli. Na náměstí ještě předtím zástupci města a brněnského dopravního podniku odhalili památník v podobě zastávkového označníku v dobovém stylu.

Brněnská Drbna

Na schodech radnice vznikne nové pietní místo, bude připomínat Sametovou revoluci

Jeden ze schodů u liberecké radnice se promění v pietní místo připomínající 17. listopad 1989. Na schodě se tak objeví citát a děkovná věta.

Liberecká Drbna

Mladí olomoučtí atleti vybojovali na mistrovství devět medailí

O víkendu proběhlo na olomouckém stadionu Mistrovství ČR dorostu a juniorů v atletice. Skoro až tropické počasí hrálo atletům do karet a tak byly k vidění skvělé výkony a padlo i několik rekordů. Domácí závodníci vybojovali celkem 9 cenných kovů.

Olomoucká Drbna

Tragická nehoda u Čenkova. Opilý řidič srazil v noci dva chodce, ti nepřežili

V noci ze soboty na neděli došlo u Čenkova na Jihlavsku k tragické dopravní nehodě, která si vyžádala dva životy. Řidič osobního vozidla, které tyto dva chodce srazilo, nadýchal přes dvě promile alkoholu.

Jihlavská Drbna

FOTO: Stavba dálnice D11 pokračuje! Začala se stavba 420metrového mostu

Stavba zhruba 16 km dlouhého úseku dálnice D11 od Kuklen po Smiřice zatím běží podle harmonogramu. Zatímco na úseku Kukleny – Předměřice se nyní realizují přeložky inženýrských sítí, od Předměřic po Smiřice je stavba prakticky již celá založena a u Trotiny se stavějí pilíře nejdelšího mostu celého úseku.

Hradecká Drbna