Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

(NE)OBYČEJNÍ: Zajímalo mě, jak minulý režim ovlivňoval novinařinu, říká autorka dokumentu Klára Mališová

 
pondělí, 13. srpna 2018, 14:42

Pro většinu studentů znamená tvorba bakalářské práce nutné zlo, bez které se k závěrečným zkouškám nedostanou. Na poslední chvíli pak rychle dopisují poslední stránky. Studentka Klára Mališová se místo toho rozhodla zmapovat život novinářky Marty Bystrovové, která psala pětadvacet let pro deník Svobodné slovo, a to skrze dokumentární snímek Psali jsme mezi řádky.

Proč jste se rozhodla neodbýt si bakalářku podobně jako ostatní?
Na obor žurnalistiky jsem šla s tím, že se seznámím právě zejména s praxí v novinařině. V průběhu studia té praxe ale nakonec moc nebylo. Když tak přišla možnost zakončit studium praktickým projektem, neváhala jsem. Zároveň jsem si říkala, že taková práce zaujme obecně více než psaná bakalářka.

Co je hlavním cílem vašeho projektu Psali jsme mezi řádky?
Snímek se snaží nastínit, co obnášela práce novináře za minulého režimu. Nejvíc mě zajímalo, jak ovlivní neustálý politický tlak osobnost člověka, který se snaží obhajovat pravdu a dostat ji k lidem, i když to leckdy znamená obcházet všelijaká nařízení a zákazy. Zároveň tím chci ukázat, že tu pořád ještě jsou lidé, kteří chtějí svá svědectví vyprávět, a že je důležité si skrz ně připomínat, že nebylo vždy vše tak jednoduché, jak je tomu nyní.

Takže se obecně zaměřujete na příběhy lidí?
Určitě. Často chodím po ulici a přemýšlím, jaký je asi jejich osud. Ten jsem se snažila odkrýt i u Marty Bystrovové. Ukázat, že je to sice obyčejná žena, která ale měla v minulosti velký vliv na informace, které se dostávaly k lidem.

Podle čeho jste si vybrala Martu Bystrovovou?
Vždycky mě bavilo poslouchat nebo si číst o lidech, které poznamenalo dění minulého století. Proto jsem se snažila najít novináře se zajímavým životním příběhem, který by byl ochotný o něm vyprávět na kameru. Martu Bystrovou jsem našla skrze organizaci Paměť národa, která sbírá příběhy pamětníků.

Jaký jste si vytvořila na tuto novinářku názor?
Musím říct, že jsem měla obrovské štěstí. Martu Bystrovovou jsem si vybrala podle jejího příběhu, ale předem jsem nevěděla, jaká bude, jestli bude ochotná se mnou natáčet, ale hlavně jestli mě k sobě pustí. Bez vzájemné důvěry by to totiž nemohlo fungovat. Ale z naší spolupráce jsem jednoznačně nadšená. Celou dobu byla nesmírně ochotná a věnovala mi spoustu času. Po profesní stránce na mě opravdu působila jako někdo, kdo sice bral věci tak, jak přicházely, ale zároveň si jimi nenechal změnit svůj názor a postoj.

Jak osobně vnímáte novinářskou scénu za minulého režimu?
Podle mě se tehdy právě přes postoj novinářů a přes to, do jakých novin psali, krásně dalo poznat, jaká je jejich osobnost, jak snadno se s nimi dá manipulovat a jak moc jsou ochotni riskovat. Tehdy muselo být určitě mnohem těžší dostat do novin cokoliv, co se neslučovalo s tehdejší oficiální rétorikou, a třeba taková investigativní žurnalistika byla asi naprosto neuskutečnitelná. Nemůžu soudit, protože jsem tu dobu nezažila, ale třeba z vyprávění Marty Bystrovové jsem měla pocit, že muselo být spoustu situací až absurdních.

V dokumentu popisuje Bystrovová, že se psalo jen o tom, co věděli, že „jim nezatrhnou“, jaký je váš názor na takové omezení?
Museli s tím sami v sobě hrozně bojovat. Neumím si představit, že bych byla nucená vydat pod svým jménem článek, s jehož obsahem bych nesouhlasila. Nebo že naopak nemůžu informovat o něčem, co považuju za důležité a o čem vím, že by se lidé měli dozvědět. Ale tak věřím tomu, že tehdy, a vlastně i dneska, jsou a byli lidé vnímaví a uměli poznat, kdy byly ty zprávy zkreslené a překroucené, a že se uměli k té pravdě nějak dostat.

Myslíte, že se i současná žurnalistika potýká s nějakou restrikcí či problémem?
V dnešní době nás podle mě naopak ohrožuje zase to, jak moc jsme v tomhle směru svobodní. Dnes může kdokoliv na internet pověsit jakoukoliv informaci, u které trvá jen chvíli, než se rozšíří, ale málokoho pak už zajímá, jestli je pravdivá. To je podle mě největší hrozba dnešní žurnalistiky a celkově společnosti, že si lidé neověřují informace, a jsou tím pádem lehce manipulovatelní.

Chcete se sama tedy v budoucnu věnovat žurnalistice?
Po třech letech studia a zkušenostech z praxe můžu říct, že chci u novinařiny zůstat. Byla to pro mě vždycky tak trochu výzva, protože nejsem zrovna extrovert bez trémy, ale možná právě to mě na tom baví nejvíc, že můžu sama sebe překonávat a posouvat se někam dál. Chtěla být novinářkou i proto, že mi to dává příležitost dostat se k lidem, poslechnout si jejich příběhy, a zprostředkovat to dál. Víc než psaní mě ale baví audiovizuální žurnalistika.

Jak vy jako mladý člověk přistupujete k informacích?
Snažím se sledovat oficiální zdroje. To nám i na škole neustále vtloukali do hlavy a toho se snažím držet. Podle mě je důležité si i zjišťovat, kdo konkrétní média vlastní. Takže za mě nejdůležitější pravidlo je ověřovat, ověřovat, ověřovat.

Napsal(a) Denisa Albaniová | Foto Archiv Kláry Mališové
 


 

Kam dál?

(NE)OBYČEJNÍ: Matyáš Novák. Mimořádně talentovaný hradecký...

pátek, 10. srpna 2018, 09:47

Hradecký rodák Matyáš Novák je ve světě známý jako mimořádně talentovaný klavírista. Dvacetiletý vítěz řady národních a...

(NE)OBYČEJNÍ: Opravdovému sportovnímu rybáři rybaření nikdy...

čtvrtek, 26. července 2018, 21:42

Rybaření je snad největší zálibou u nás, v České republice, a což pak v kraji rybníků. V jižních Čechách, snad každý kluk to...

(NE)OBYČEJNÍ: Jo, tak ten se mi taky poved, říká autor portrétu...

pátek, 20. července 2018, 23:41

Dnešní díl rubriky (NE)OBYČEJNÍ je o street artu a graffiti scéně v Olomouci. S jedním z jejích nejuznávanějších členů Oliverem...

(NE)OBYČEJNÍ: Boženě Moravcové z Budějc je sto jedna let. V...

sobota, 7. července 2018, 21:19

Božena Moravcová z Českých Budějovic má v občanském průkaze napsaný rok narození 1917. Budějcká rodačka a patriotka recept na...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Babiš lže, zlobí se syn Karla Svobody. Na...

  • Babiš: Můj syn nikdy neměl české občanství,...

  • Kryli Babišovi záda v Čapím hnízdě. Pak...

  • Můj syn má schizofrenii, prozradil novinářům...

Reklama
 
 

O čem píšou další Drbny

Sněžení i v nížinách, noční teploty pod bodem mrazu. Zima klepe na dveře

Zima už nezadržitelně klepe na dveře. Podle meteorologů bychom neměli počítat s teplotně nadprůměrným počasím, které v tuzemsku panovalo v minulých týdnech. Druhá půlka listopadu bude chladnější. Teploty v noci se mají pravidelně pohybovat pod bodem mrazu a po víkendu můžeme očekávat sněhové přeháňky nejen na horách.

Budějcká Drbna

POČASÍ NA NEDĚLI: Slunečné počasí, teploty klesnou k nule. V noci může zasněžit

Na konec týdne nás čeká jasno nebo skoro jasno, ráno ojediněle nízká oblačnost nebo i mrznoucí mlhy. Později odpoledne a k večeru od severu přibude oblačnosti, večer a v noci ojediněle se objeví slabé sněžení nebo srážky smíšené.

Brněnská Drbna

Do Liberce přijíždí více než tři tisíce tanečníků na mistrovství světa

Po celý týden bude Centrum Babylon hostit taneční mistrovství světa WADF World Dance Championship 2018. Do Liberce se tak sjedou nejlepší tanečníci z celého světa.

Liberecká Drbna

PRŮZKUM: Češi jsou tolerantní k sousedům jiného etnika, schvalují i registrovaná partnerství

Češi jsou v mnoha ohledech velice tolerantní. Nevadilo by jim mít za souseda Roma nebo Vietnamce, schvalují instituci registrovaného partnerství. Více jak polovina z nich ale někdy byla svědkem diskriminace. Pojem migrace je v české společnosti vnímán negativně, lidé se bojí teroristického útoku (48 % dotázaných) a nelegální migranty by odmítali i za případného použití násilí (72 % respondentů). Méně tolerantní jsou Češi na trhu práce, 56 % z nich zastává názor, že český občan by měl mít při žádosti o práci přednost před osobou jiného etnika. Vyplývá to z aktuálního průzkumu projektu Absolut Tolerance, který zpracovala agentura Rondo Data.

Olomoucká Drbna

POČASÍ NA NEDĚLI: Obloha bude skoro jasná. Místy se objeví první slabé sněžení

Dnešní obloha bude podle meteorologů jasná nebo skoro jasná, ráno se ojediněle objeví nízká oblačnost. Místy i mrznoucí mlhy.

Jihlavská Drbna

Den boje za svobodu a demokracii v Hradci

Knihovna ve Wonkově ulici, Masarykovo náměstí a Klicperovo divadlo. To jsou některá z míst v Hradci, kde si lidé odpoledne připomněli události 17. listopadu v letech 1939 a 1989.

Hradecká Drbna