Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

(NE)OBYČEJNÍ: Zajímalo mě, jak minulý režim ovlivňoval novinařinu, říká autorka dokumentu Klára Mališová

 
pondělí, 13. srpna 2018, 14:42

Pro většinu studentů znamená tvorba bakalářské práce nutné zlo, bez které se k závěrečným zkouškám nedostanou. Na poslední chvíli pak rychle dopisují poslední stránky. Studentka Klára Mališová se místo toho rozhodla zmapovat život novinářky Marty Bystrovové, která psala pětadvacet let pro deník Svobodné slovo, a to skrze dokumentární snímek Psali jsme mezi řádky.

Proč jste se rozhodla neodbýt si bakalářku podobně jako ostatní?
Na obor žurnalistiky jsem šla s tím, že se seznámím právě zejména s praxí v novinařině. V průběhu studia té praxe ale nakonec moc nebylo. Když tak přišla možnost zakončit studium praktickým projektem, neváhala jsem. Zároveň jsem si říkala, že taková práce zaujme obecně více než psaná bakalářka.

Co je hlavním cílem vašeho projektu Psali jsme mezi řádky?
Snímek se snaží nastínit, co obnášela práce novináře za minulého režimu. Nejvíc mě zajímalo, jak ovlivní neustálý politický tlak osobnost člověka, který se snaží obhajovat pravdu a dostat ji k lidem, i když to leckdy znamená obcházet všelijaká nařízení a zákazy. Zároveň tím chci ukázat, že tu pořád ještě jsou lidé, kteří chtějí svá svědectví vyprávět, a že je důležité si skrz ně připomínat, že nebylo vždy vše tak jednoduché, jak je tomu nyní.

Takže se obecně zaměřujete na příběhy lidí?
Určitě. Často chodím po ulici a přemýšlím, jaký je asi jejich osud. Ten jsem se snažila odkrýt i u Marty Bystrovové. Ukázat, že je to sice obyčejná žena, která ale měla v minulosti velký vliv na informace, které se dostávaly k lidem.

Podle čeho jste si vybrala Martu Bystrovovou?
Vždycky mě bavilo poslouchat nebo si číst o lidech, které poznamenalo dění minulého století. Proto jsem se snažila najít novináře se zajímavým životním příběhem, který by byl ochotný o něm vyprávět na kameru. Martu Bystrovou jsem našla skrze organizaci Paměť národa, která sbírá příběhy pamětníků.

Jaký jste si vytvořila na tuto novinářku názor?
Musím říct, že jsem měla obrovské štěstí. Martu Bystrovovou jsem si vybrala podle jejího příběhu, ale předem jsem nevěděla, jaká bude, jestli bude ochotná se mnou natáčet, ale hlavně jestli mě k sobě pustí. Bez vzájemné důvěry by to totiž nemohlo fungovat. Ale z naší spolupráce jsem jednoznačně nadšená. Celou dobu byla nesmírně ochotná a věnovala mi spoustu času. Po profesní stránce na mě opravdu působila jako někdo, kdo sice bral věci tak, jak přicházely, ale zároveň si jimi nenechal změnit svůj názor a postoj.

Jak osobně vnímáte novinářskou scénu za minulého režimu?
Podle mě se tehdy právě přes postoj novinářů a přes to, do jakých novin psali, krásně dalo poznat, jaká je jejich osobnost, jak snadno se s nimi dá manipulovat a jak moc jsou ochotni riskovat. Tehdy muselo být určitě mnohem těžší dostat do novin cokoliv, co se neslučovalo s tehdejší oficiální rétorikou, a třeba taková investigativní žurnalistika byla asi naprosto neuskutečnitelná. Nemůžu soudit, protože jsem tu dobu nezažila, ale třeba z vyprávění Marty Bystrovové jsem měla pocit, že muselo být spoustu situací až absurdních.

V dokumentu popisuje Bystrovová, že se psalo jen o tom, co věděli, že „jim nezatrhnou“, jaký je váš názor na takové omezení?
Museli s tím sami v sobě hrozně bojovat. Neumím si představit, že bych byla nucená vydat pod svým jménem článek, s jehož obsahem bych nesouhlasila. Nebo že naopak nemůžu informovat o něčem, co považuju za důležité a o čem vím, že by se lidé měli dozvědět. Ale tak věřím tomu, že tehdy, a vlastně i dneska, jsou a byli lidé vnímaví a uměli poznat, kdy byly ty zprávy zkreslené a překroucené, a že se uměli k té pravdě nějak dostat.

Myslíte, že se i současná žurnalistika potýká s nějakou restrikcí či problémem?
V dnešní době nás podle mě naopak ohrožuje zase to, jak moc jsme v tomhle směru svobodní. Dnes může kdokoliv na internet pověsit jakoukoliv informaci, u které trvá jen chvíli, než se rozšíří, ale málokoho pak už zajímá, jestli je pravdivá. To je podle mě největší hrozba dnešní žurnalistiky a celkově společnosti, že si lidé neověřují informace, a jsou tím pádem lehce manipulovatelní.

Chcete se sama tedy v budoucnu věnovat žurnalistice?
Po třech letech studia a zkušenostech z praxe můžu říct, že chci u novinařiny zůstat. Byla to pro mě vždycky tak trochu výzva, protože nejsem zrovna extrovert bez trémy, ale možná právě to mě na tom baví nejvíc, že můžu sama sebe překonávat a posouvat se někam dál. Chtěla být novinářkou i proto, že mi to dává příležitost dostat se k lidem, poslechnout si jejich příběhy, a zprostředkovat to dál. Víc než psaní mě ale baví audiovizuální žurnalistika.

Jak vy jako mladý člověk přistupujete k informacích?
Snažím se sledovat oficiální zdroje. To nám i na škole neustále vtloukali do hlavy a toho se snažím držet. Podle mě je důležité si i zjišťovat, kdo konkrétní média vlastní. Takže za mě nejdůležitější pravidlo je ověřovat, ověřovat, ověřovat.

Napsal(a) Denisa Albaniová | Foto Archiv Kláry Mališové
 


 

Kam dál?

(NE)OBYČEJNÍ: Matyáš Novák. Mimořádně talentovaný hradecký...

pátek, 10. srpna 2018, 09:47

Hradecký rodák Matyáš Novák je ve světě známý jako mimořádně talentovaný klavírista. Dvacetiletý vítěz řady národních a...

(NE)OBYČEJNÍ: Opravdovému sportovnímu rybáři rybaření nikdy...

čtvrtek, 26. července 2018, 21:42

Rybaření je snad největší zálibou u nás, v České republice, a což pak v kraji rybníků. V jižních Čechách, snad každý kluk to...

(NE)OBYČEJNÍ: Jo, tak ten se mi taky poved, říká autor portrétu...

pátek, 20. července 2018, 23:41

Dnešní díl rubriky (NE)OBYČEJNÍ je o street artu a graffiti scéně v Olomouci. S jedním z jejích nejuznávanějších členů Oliverem...

(NE)OBYČEJNÍ: Boženě Moravcové z Budějc je sto jedna let. V...

sobota, 7. července 2018, 21:19

Božena Moravcová z Českých Budějovic má v občanském průkaze napsaný rok narození 1917. Budějcká rodačka a patriotka recept na...

 

Komentáře

 
 

O čem píšou další Drbny

Baví mě, když jsou kluci na tom plégu, svěřil se po vítězství nad Vsetínem Martin Beránek

Možná svůj nejlepší zápas odehrál v dosavadním průběhu play-off ve třetím utkání proti Vsetínu Martin Beránek. Po ledě doslova létal, dokázal si vytvořit řadu střeleckých pokusů. Jeho hlavní přínos ale tkvěl v tom, že nevypustil ani jeden ze soubojů, neustále dotíral na protihráče a nenechal jim chvilku klidu a také rozdal pár pěkně tvrdých hitů. To vše navíc stále v pouhých 17 letech.

Budějcká Drbna

ČRo: Švachula podle policistů paralyzoval systém veřejných zakázek. Na úplatcích si přišel na 8,8 milionu

Bývalý místostarosta městské části Brno-střed Jiří Švachula (dříve ANO), který je ve vazbě kvůli obvinění z korupce na radnici, si na úplatcích přišel téměř na 8,8 milionu korun, uvedl server iROZHLAS.cz s odkazem na usnesení státního zastupitelství, kterým obstavilo Švachulův majetek. Celkem si skupina obviněných při manipulování stavebními zakázkami Brna-střed rozdělila podle policie úplatky nejméně za 17,1 milionu korun a zapojeným firmám přihrála zakázky za 180 milionů.

Brněnská Drbna

Sníst, nebo vyhodit prošlé potraviny?

Prošlé potraviny nepatří automaticky do koše. Spotřebitelská organizace dTest vydala praktického průvodce, který pomáhá určit, jestli je možné prošlou potravinu ještě sníst, nebo je už nutné ji vyhodit.

Liberecká Drbna

Od plamene k elektřině. Olomoučan vystavuje sbírku historických žehliček

Od pondělí 18. března je v Turistickém informačním centru v Litovli zpřístupněna nová výstava. Tentokrát uvidíte sbírku historických žehliček pana Josefa Řimnáče z Olomouce.

Olomoucká Drbna

Dukle v semifinále ztrácí, Kladnu podlehla 5:1

Hokejisté Dukly jsou zas o krok zpátky. Ve třetím duelu prvoligového semifinále nestačili na domácí Kladno vysokým poměrem 5:1. Středočeši nyní vedou 2:1 na zápasy.

Jihlavská Drbna

FOTO: Na stanici rychnovských hasičů byl slavnostně otevřen speciální výcvikový polygon

Dnes byl v Rychnově nad Kněžnou otevřen speciální výcvikový polygon pro hasiče. Zařízení bude určeno pro simulaci složitých zásahů, zejména těch v nebezpečném průmyslovém prostředí s velmi vysokými teplotami za masivního použití dýchací techniky a ochranných obleků.

Hradecká Drbna