Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

(NE)OBYČEJNÍ: Zajímalo mě, jak minulý režim ovlivňoval novinařinu, říká autorka dokumentu Klára Mališová

 
pondělí, 13. srpna 2018, 14:42

Pro většinu studentů znamená tvorba bakalářské práce nutné zlo, bez které se k závěrečným zkouškám nedostanou. Na poslední chvíli pak rychle dopisují poslední stránky. Studentka Klára Mališová se místo toho rozhodla zmapovat život novinářky Marty Bystrovové, která psala pětadvacet let pro deník Svobodné slovo, a to skrze dokumentární snímek Psali jsme mezi řádky.

Proč jste se rozhodla neodbýt si bakalářku podobně jako ostatní?
Na obor žurnalistiky jsem šla s tím, že se seznámím právě zejména s praxí v novinařině. V průběhu studia té praxe ale nakonec moc nebylo. Když tak přišla možnost zakončit studium praktickým projektem, neváhala jsem. Zároveň jsem si říkala, že taková práce zaujme obecně více než psaná bakalářka.

Co je hlavním cílem vašeho projektu Psali jsme mezi řádky?
Snímek se snaží nastínit, co obnášela práce novináře za minulého režimu. Nejvíc mě zajímalo, jak ovlivní neustálý politický tlak osobnost člověka, který se snaží obhajovat pravdu a dostat ji k lidem, i když to leckdy znamená obcházet všelijaká nařízení a zákazy. Zároveň tím chci ukázat, že tu pořád ještě jsou lidé, kteří chtějí svá svědectví vyprávět, a že je důležité si skrz ně připomínat, že nebylo vždy vše tak jednoduché, jak je tomu nyní.

Takže se obecně zaměřujete na příběhy lidí?
Určitě. Často chodím po ulici a přemýšlím, jaký je asi jejich osud. Ten jsem se snažila odkrýt i u Marty Bystrovové. Ukázat, že je to sice obyčejná žena, která ale měla v minulosti velký vliv na informace, které se dostávaly k lidem.

Podle čeho jste si vybrala Martu Bystrovovou?
Vždycky mě bavilo poslouchat nebo si číst o lidech, které poznamenalo dění minulého století. Proto jsem se snažila najít novináře se zajímavým životním příběhem, který by byl ochotný o něm vyprávět na kameru. Martu Bystrovou jsem našla skrze organizaci Paměť národa, která sbírá příběhy pamětníků.

Jaký jste si vytvořila na tuto novinářku názor?
Musím říct, že jsem měla obrovské štěstí. Martu Bystrovovou jsem si vybrala podle jejího příběhu, ale předem jsem nevěděla, jaká bude, jestli bude ochotná se mnou natáčet, ale hlavně jestli mě k sobě pustí. Bez vzájemné důvěry by to totiž nemohlo fungovat. Ale z naší spolupráce jsem jednoznačně nadšená. Celou dobu byla nesmírně ochotná a věnovala mi spoustu času. Po profesní stránce na mě opravdu působila jako někdo, kdo sice bral věci tak, jak přicházely, ale zároveň si jimi nenechal změnit svůj názor a postoj.

Jak osobně vnímáte novinářskou scénu za minulého režimu?
Podle mě se tehdy právě přes postoj novinářů a přes to, do jakých novin psali, krásně dalo poznat, jaká je jejich osobnost, jak snadno se s nimi dá manipulovat a jak moc jsou ochotni riskovat. Tehdy muselo být určitě mnohem těžší dostat do novin cokoliv, co se neslučovalo s tehdejší oficiální rétorikou, a třeba taková investigativní žurnalistika byla asi naprosto neuskutečnitelná. Nemůžu soudit, protože jsem tu dobu nezažila, ale třeba z vyprávění Marty Bystrovové jsem měla pocit, že muselo být spoustu situací až absurdních.

V dokumentu popisuje Bystrovová, že se psalo jen o tom, co věděli, že „jim nezatrhnou“, jaký je váš názor na takové omezení?
Museli s tím sami v sobě hrozně bojovat. Neumím si představit, že bych byla nucená vydat pod svým jménem článek, s jehož obsahem bych nesouhlasila. Nebo že naopak nemůžu informovat o něčem, co považuju za důležité a o čem vím, že by se lidé měli dozvědět. Ale tak věřím tomu, že tehdy, a vlastně i dneska, jsou a byli lidé vnímaví a uměli poznat, kdy byly ty zprávy zkreslené a překroucené, a že se uměli k té pravdě nějak dostat.

Myslíte, že se i současná žurnalistika potýká s nějakou restrikcí či problémem?
V dnešní době nás podle mě naopak ohrožuje zase to, jak moc jsme v tomhle směru svobodní. Dnes může kdokoliv na internet pověsit jakoukoliv informaci, u které trvá jen chvíli, než se rozšíří, ale málokoho pak už zajímá, jestli je pravdivá. To je podle mě největší hrozba dnešní žurnalistiky a celkově společnosti, že si lidé neověřují informace, a jsou tím pádem lehce manipulovatelní.

Chcete se sama tedy v budoucnu věnovat žurnalistice?
Po třech letech studia a zkušenostech z praxe můžu říct, že chci u novinařiny zůstat. Byla to pro mě vždycky tak trochu výzva, protože nejsem zrovna extrovert bez trémy, ale možná právě to mě na tom baví nejvíc, že můžu sama sebe překonávat a posouvat se někam dál. Chtěla být novinářkou i proto, že mi to dává příležitost dostat se k lidem, poslechnout si jejich příběhy, a zprostředkovat to dál. Víc než psaní mě ale baví audiovizuální žurnalistika.

Jak vy jako mladý člověk přistupujete k informacích?
Snažím se sledovat oficiální zdroje. To nám i na škole neustále vtloukali do hlavy a toho se snažím držet. Podle mě je důležité si i zjišťovat, kdo konkrétní média vlastní. Takže za mě nejdůležitější pravidlo je ověřovat, ověřovat, ověřovat.

Napsal(a) Denisa Albaniová | Foto Archiv Kláry Mališové
 


 

Kam dál?

(NE)OBYČEJNÍ: Matyáš Novák. Mimořádně talentovaný hradecký...

pátek, 10. srpna 2018, 09:47

Hradecký rodák Matyáš Novák je ve světě známý jako mimořádně talentovaný klavírista. Dvacetiletý vítěz řady národních a...

(NE)OBYČEJNÍ: Uvidím, kam mě koleje zavedou, říká strojvedoucí Jiří...

čtvrtek, 9. srpna 2018, 09:52

Najít zaměstnání, které člověka baví, je opravdu štěstí. Jiřímu Koženému se to povedlo. Vždy chtěl být strojvedoucím a nyní již...

(NE)OBYČEJNÍ: Opravdovému sportovnímu rybáři rybaření nikdy...

čtvrtek, 26. července 2018, 21:42

Rybaření je snad největší zálibou u nás, v České republice, a což pak v kraji rybníků. V jižních Čechách, snad každý kluk to...

(NE)OBYČEJNÍ: Jo, tak ten se mi taky poved, říká autor portrétu...

pátek, 20. července 2018, 23:41

Dnešní díl rubriky (NE)OBYČEJNÍ je o street artu a graffiti scéně v Olomouci. S jedním z jejích nejuznávanějších členů Oliverem...

 

Komentáře

 
 

O čem píšou další Drbny

Město pošle na provoz Kotvy 1,4 milionu korun. O budoucnosti kina chce jednat

Více než 1,4 milionu korun půjde z rozpočtu města na podporu provozu Kina Kotva v příštím roce. Podle města je nutné dotaci kinu poskytnou, protože jinak by jeho provoz skončil. Náměstek primátora Juraj Thoma řekl, že se město bude muset zamyslet nad tím, jakou formou kino v budoucnu provozovat.

Budějcká Drbna

Špilberk bude červený na počest 120 let brněnské techniky

Hrad Špilberk, brněnská dominanta, se zbarví do červena. Vysoké učení technické (VUT), jehož univerzitní barvou je právě červená, tak ve čtvrtek připomene 120 let od svého vzniku. Oslavy výročí jsou rozprostřené do celého letošního roku. Osvícením Špilberku začne jednak nový semestr a jednak druhá polovina oslav.

Brněnská Drbna

Jablonecký primátor Kroupa vystoupil z ANO. Rozpad koalice považuje za osobní selhání

Jablonecký primátor Milan Kroupa vystoupil z hnutí ANO. Hlavním důvodem je podle něj rozpad koalice, který považuje za své osobní selhání. K odchodu ho vedla také snaha nepoškozovat ANO, řekl Kroupa, který stál v čele druhého největšího města v Libereckém kraji od voleb na podzim loňského roku. Odmítl, že by za odchodem byl tlak shora. Zda zůstane primátorem, není zatím jasné, spekuluje se, že ho zastupitelé už ve středu odvolají. Na programu jednání to však zatím není, jasno není ani o případném nástupci.

Liberecká Drbna

Olomoučtí judisté zaznamenali před blížícím se Mistrovství České republiky další úspěch

Český pohár v Brně platí za jeden z největších tuzemských šampionátů, kde se mezi sebou pravidelně utkávají judisté o body potřebné pro start na Přeboru a Mistrovství České republiky. Zvlášť v kategorii dorostu se jedná o skvělou příležitost, jak se ukázat před reprezentačními trenéry, a dostat se tak do užšího výběru národního týmu.

Olomoucká Drbna

Z Iveca v Jihlavě neznámý vandal ukradl nářadí za skoro čtyřicet tisíc korun

Škodu za téměř čtyřicet tisíc korun způsobil zloděj v Jihlavě, který zatím uniká policistům. V době od pátku 13. září do pondělního rána se vloupal do auta na Vrchlického ulici.

Jihlavská Drbna

Nechali krvácejícího chlapce na chodbě, ten zůstane celý život v kómatu. Policie v důsledku toho obvinila již čtyři lidi

Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje může v současné době již potvrdit, že kriminalisté zahájili trestní stíhání jedné právnické a třech fyzických osob ze spáchání přečinu těžké ublížení na zdraví z nedbalosti, a to v souvislosti s událostí, ke které došlo před více než dvěma roky v pardubické nemocnici.

Hradecká Drbna