Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

(NE)OBYČEJNÍ: Opravdovému sportovnímu rybáři rybaření nikdy nezevšední, tvrdí Ivan Finta

 
čtvrtek, 26. července 2018, 21:42

Rybaření je snad největší zálibou u nás, v České republice, a což pak v kraji rybníků. V jižních Čechách, snad každý kluk to někdy zkusil: prut, několik metrů vlasce, na něm husí brk nebo malý splávek. A rybaření zcela propadl i Budějčák Ivan Finta, kterému se opravdu zadařilo, se svým koníčkem totiž propojil i profesní život.

Třiapadesátiletý Ivan Finta z Českých Budějovic je už dvacet let šéfredaktorem magazínu sportovního rybolovu Český rybář. Nejenže tedy nahazuje sám udičky do rozmanitých vod, své zážitky, postřehy, rady a odborné záležitosti umí poutavě přenést i na papír. A když právě nevysedává u prutu, hraje šipky, rád houbaří, čte, cestuje a posledních pětatřicet let je navíc jeho nehynoucí láskou budějcký Motor, ať už se v uplynulých letech nazýval jakkoliv. Ale i když fandí budějckým hokejistům, pořád je to rybář, který o své lásce dokáže vyprávět hodiny. A to tak poutavě, že člověk hltá jeho každé slovo. 

Jako velkou většinu rybářů, tak i Ivana Fintu ke sportovnímu rybolovu přivedl už jako malého kluka jeho otec, který byl jeho velkým vzorem. „Můj tatínek byl opravdu vášnivým „tichým bláznem“. Sjezdili jsme spolu spoustu revírů v Čechách i na Slovensku a chytání ryb vždy patřilo k tomu nejúžasnějšímu, na co se kluk o prázdninách mohl těšit," říká třiapadesátiletý Budějčák.


Lipenský candát.

Ten si i dnes jasně pamatuje své rybářské začátky. Bylo mu něco přes pět let, když s tátou a dědou vyrazil na dunajská slepá ramena, což měl být vlastně jeho rybářský křest ohněm. „Má teoretická příprava byla rozsáhlá, takže nebudu přehánět, když řeknu, že z obrázků jsem se naučil rozeznávat tak dvacet druhů ryb. Když se ale brčko poprvé potopilo pod hladinu, po tuhém souboji se mi na háčku třepotala nádherně vybarvená dvaceticentimetrová rybka, o které jsem nevěděl vůbec nic. Byla to má první slunečnice pestrá a já ji chodil všude ukazovat jako Prdelka svého okouna u převozníka Proška ze Zlatých úhořů," vzpomíná.

Ryby loví u nás i v zahraničí

Ivan Finta od svého tatínka a velkého rybářského vzoru hodně okoukal, ale jakmile to bylo jen trošku možné, šlapal si svou vlastní cestou. A díky rybářským prutům a rybolovu se podíval na řadu zajímavých míst v různých částech světa. Ryby loví u nás i v zahraničí. Šestapadesátkrát lovil ryby v Norsku, které si ho svou nádhernou a strohou přírodou nad polárním kruhem naprosto podmanilo. Z dalších zajímavých destinací to byla třeba Asuánská přehrada v Egyptě, kam vyrazil za tajemnými nilskými okouny, nebo Kapverdské souostroví při lovu úžasných a rychlých marlínů. A pyšnit se může opravdu zajímavými úlovky, ale protože má jasný pohled na věc, nechlubí se konkrétními kousky.


Chyť a pusť.

„Dříve bych asi vyjmenoval několik svých největších ryb, ale dnes naprosto bez rozpaků řeknu, že pyšný jsem na každý úlovek, u kterého se dokážu zachovat jako sportovní rybář a po opatrném pořízení několika snímků na památku ho šetrně pustím do rodného živlu, aby mohl dělat radost dalším rybářům," tvrdí rybář.

Ale netají se svým největším úlovkem. „Byl to nádherně zbarvený třímetrový marlín, se kterým jsem se pral poctivých třicet minut a on ve finále třískl svým obrovským mečem do bortu lodi asi padesát centimetrů ode mne. Za tuhle ukázku statečnosti byl odháčkován ještě ve vodě a okamžitě puštěn na svobodu," pyšní se Ivan Finta.

Pětačtyřicet minut bojoval s obrovským halibutem

Třiapadesátiletý vášnivý rybář toho díky rybám a rybaření hodně zažil, kdyby popsal všechny příhody, vydalo by to na několik knih. Vzpomíná například na rybu, se kterou se opravdu hodně zapotil. „V roce 2014 se mi na severu Norska podařilo ulovit platýse obecného neboli halibuta o délce 168 centimetrů a hmotnosti 68 kilogramů. Tyhle zvláštní ryby jsou svou bojovností známé a můj halibut nezůstal pozadu. Souboj trval 45 minut a na jeho konci jsme toho oba měli „plná řídítka“. Já byl ale nakonec, zřejmě díky většímu množství adrenalinu, šťastnější a za pomoci kamaráda nakonec vtáhl obříka do lodi. Mimochodem..., tuhle rybu jsem chtěl, a nakonec si ji ponechal,“ popisuje zápas Finta.

(NE)OBYČEJNÍ

Život píše příběhy. Za každým příběhem je člověk. A právě o lidech je projekt (Ne)obyčejní. Ten vám bude každé tři týdny přinášet (ne)obyčejné příběhy (ne)obyčejných lidí. Znáte někoho, s kým by stálo za to zajít na kus řeči a představit jeho příběh? Pošlete nám svůj tip na e-mail redakce@budejckadrbna.cz

Dříve šel rybář s jedním dvěma pruty k vodě, dnes je vybavení rybářů zcela o něčem jiném. Až by se dalo říct, jestli ten člověk tam není zbytečný. Na otázku, jestli se postupem času nevytratilo kouzlo rybaření, Ivan Finta odpovídá: „Částečně máte určitě pravdu. Vývoj jde kupředu i ve sportovním rybolovu, takže dnes disponujeme elektromotory, echoloty s 3D zobrazením, které vám spolehlivě ukážou rybu stojící u kořenu v mnohametrové hloubce, moderními nástrahami a pevnými uhlíkovými pruty s navijáky, které ani necítíte v ruce. Když si vzpomenu na začátky s bambusovým prutem, navijáčkem značky Rex a brčkem, je to až úsměvné. Co se ale ani s nástupem nejmodernější techniky nevytratilo, je ono kouzlo rybaření. Pořád jde o souznění s přírodou, napětí, radost z lovu, ale také o relaxaci a utřídění si myšlenek v prostředí, kde (když nechcete) nezvoní mobilní telefony a nepípají zprávy právě uložené do e-mailové schránky. A navíc... ryby zůstanou rybami, a když se jim zachce, budete sedět u vody bez záběru i s nejmodernějšími nástrahami a super pruty,"

A Ivan Finta přiznává, že je celkem rád, jak se rybolov vyvíjí a jakým směrem jde. Podle něj se spolu s moderními metodami se totiž vyvíjí i myšlení stále většího počtu rybářů, kteří loví metodou „chyť a pusť“. Samozřejmě že stále zůstávají ti hladoví a nenasytní, kteří si musí od vody odnést vše, co uloví, a naplnit mrazák, který po roce zase vyčistí a ryby naházejí slepicím. To je ale zřejmě nutné zlo, proti kterému se dá bojovat jen těžko. „Snad jen výchovou mladé generace, která po nás starost o naše revíry převezme. Nějaký supermoderní preparát na lidskou hamižnost zatím vědci bohužel nevyvinuli," dodává.


Náčiní na lov marlínů.

Podstata sportovního rybolovu se stále stejná

Přesto všechno si Ivan Finta myslí, že současní rybáři nejsou jiní. „Od starších rybářů občas uslyšíte ono obligátní „jo, jo, to bývaly časy“ a možná je na tom něco pravdy, ale podstata sportovního rybolovu zůstává stejná," říká Finta.

Rybaření je velmi oblíbené, protože se jedná o jednu z možností, jak alespoň na chvíli utéct ze stresu všedních dnů. Proto se mu věnují snad všechny věkové kategorie. „Mám radost zejména z mladých rybářů, kteří jsou ochotni vypnout počítač, vzít do ruky proutek a vyrazit k vodě. Stojí to za to! A není třeba se bát začít v jakémkoli věku. Zkoušky pro získání rybářského lístku jsou sice náročné, ale dají se zvládnout, když člověk chce. Má-li takový začínající rybář ve svém okolí někoho zkušenějšího, kdo dokáže poradit nebo ukázat, jak na to, je to samozřejmě výhra," tvrdí.


Fintův nilský okoun 144 centimetrů, 50 kilogramů. A Ivan Finta jediný s ním nemá fotku!

Rodilý Budějčák a jihočeský patriot doufá, že v jižních Čechách jsme na tom s rybolovem dobře, a stále je co chytat. Lovit dnes můžeme na svazových revírech i na soukromých komerčních vodách, o které by se jejich provozovatelé měli adekvátním způsobem starat, což se daří se střídavými úspěchy. Ale tady už nastupuje otázka nabídky a poptávky. K hospodáři, který se o svůj rybník nebude starat, asi moc rybářů nepřijede. A kam chodí nejraději ostřílený rybář Ivan Finta? „Miluji Lipno, ale na své rybářské aktivity mám bohužel stále méně času. Takže jsem nedávno při zahájení lovu dravců popadl proutek a vyrazil k soutoku Malše s Vltavou, kde se mi po hodině snažení podařilo „upytlačit“ asi čtyřiceticentimetrovou štičku. I tenhle úlovek mi ale udělal radost a ta chvilka u vody prakticky v centru města mne nabila pozitivní energií na několik dalších dnů," přiznává.

Obrovské pozdvižení hlavně mezi rybáři způsobilo rozhodnutí, že úřady rybářský lístek zájemcům o rekreační (sportovní) rybaření vydají bez zkoušek, které byly dříve nutné nebo které musí rybáři skládat. Mnozí rybáři tvrdí, že to povede k drancování vod a ublíží to poctivým vyznavačům rybaření. Ivan Finta se na to dívá s rozporuplnými pocity. „Pokud někdo může vykonávat nějakou činnost na základě oprávnění, které získá po prokázání svých vědomostí, je to v pořádku. Chápu, že se někteří rybáři cítí ukřivděni, když přijde někdo jiný, koupí si rybářský lístek a může lovit. Na druhé straně, násadové ryby stojí peníze a ty se získávají i prodejem rybářských lístků či hostovacích povolenek. Myslím si, že tatínek, který chce vzít syna na ryby bez předchozích zkušeností, vodě a rybám příliš neublíží a ti, kteří chtějí vodu drancovat, tak budou činit stejně, ať už disponují odpovídajícím povolením, nebo půjdou k vodě bez něj," myslí si.

Sportovnímu rybáři rybaření nikdy nezevšední

Je to skoro už půl století, co rybaření Ivana Fintu doslova lapilo. A koníček se stal jeho životním stylem. Nejenže miluje okamžiky, kdy může se svým rybářským nádobíčkem vyrazit k vodě, ale o vášni zvané rybaření také píše. Přesto mu nic z toho nezevšednělo. „Opravdovému sportovnímu rybáři, mezi které se počítám, rybaření nikdy nezevšední. Jen ten čas...," podotýká Finta. Mnozí by si řekli, kolik času spolkne takový koníček, když rybáři u prutů nahozených ve vodě stráví spoustu času. Ivan Finta tohle však nebere jako ztrátu, naopak. 


Treska tmavá 119 centimetrů. Nádherná trofejní ryba.

„Za sebe mohu říct, že rybaření mi jen dává. Vyrovnanost, klid a pohoda, které pobytem u vody získávám, jsou k nezaplacení. Dřívější pracovní cesty spojené s tvorbou časopisu mi sice vzaly spoustu času, který jsem mohl strávit s rodinou, ale snad se mi vše dařilo nějakým způsobem vrátit," říká muž, který sice rybaření miluje, ale rybám na talíři moc nedá, byť občas neodolá. A receptů za dobu vydávání časopisu vytvořil desítky. Stačí se jen podívat do Českého rybáře. A byť Ivan Finta chytil a ochutnal opravdu pestrou škálu ryb, přiznává, že štědrovečerní večeři si nedovede představit bez rybí polévky a tradičního kapra. 

Rybář, který nemá žádné sny, tak nějak přestává být rybářem

Ivan Finta toho díky své rybářské vášni hodně zažil. To ale neznamená, že už nesní. „Snů je moc. Myslím si, že rybář, který nemá žádné sny, tak nějak přestává být rybářem. Já bych se chtěl podívat k nějaké odlehlé destinaci v oblasti Velkých jezer v Kanadě a ulovit štiku muskalungu, která mne fascinuje. A Nový Zéland by také nebyl špatný...," prozrazuje stále nadšený rybář z Českých Budějovic.

A koho fundovanějšího než Ivana Finty se zeptat, jaká je letošní rybářská sezona„Letošní sezona – bráno tedy od začátku do konce roku, protože na mnoha revírech se opravdu může lovit celoročně – bude přesně taková, jakou si ji každý rybář udělá. A i kdyby nepřišla ani rybička, nevadí. Jan Werich to trefil naprosto přesně, když pronesl: „Čas strávený na rybách se do života normálního smrtelníka nepočítá!“ odpovídá.


Treska polak 109 centimetrů.

Napsal(a) Yvetta Chmelová | Foto Ivan Finta a archiv časopisu Český rybář
 


 

Kam dál?

(NE)OBYČEJNÍ: Jo, tak ten se mi taky poved, říká autor portrétu...

pátek, 20. července 2018, 23:41

Dnešní díl rubriky (NE)OBYČEJNÍ je o street artu a graffiti scéně v Olomouci. S jedním z jejích nejuznávanějších členů Oliverem...

(NE)OBYČEJNÍ: Boženě Moravcové z Budějc je sto jedna let. V...

sobota, 7. července 2018, 21:19

Božena Moravcová z Českých Budějovic má v občanském průkaze napsaný rok narození 1917. Budějcká rodačka a patriotka recept na...

(NE)OBYČEJNÍ: Černá věž si mě přitáhla. A drží, tvrdí provozovatel...

čtvrtek, 14. června 2018, 20:11

Neuvěřitelných sedmadvacet let chodí na budějckou Černou věž Jan Vančura. 225 schodů do práce, 225 schodů zase z práce. Kdyby to...

(NE)OBYČEJNÍ: Postavit školu bylo největší školou pro mě, říká...

pátek, 25. května 2018, 07:39

Je jí 29 let. Narodila se v Českých Budějovicích, studuje na Karlově univerzitě, kde si dodělává doktorát a v rámci toho tam...

 

Komentáře

 
 

O čem píšou další Drbny

VIDEO: Šťáva proti nachlazení, která skvěle chutná a konečně zabere

Odšťavňování mi před pár lety zachránilo život, dnes lidem radím, jak se s jeho pomocí vyhnout všem možným nemocem a potížím. Začneme tím, co nás v těchto dnech kosí jednoho po druhém – nachlazením.

Budějcká Drbna

TIPY NA TÝDEN: Lucie Bílá, Mucha, Záviš, Mňága a Žďorp, Midi Lidi, Ventolin a Česká mše vánoční

Pokud patříte mezi ty, kteří nakupují dárky s předstihem a pracovní resty vás také netrápí, tak si můžete vychutnávat předvánoční nabitý program. Těm ostatním přeji alespoň tolik síly, aby zvládli po náročném dnu alespoň jednu akci v týdnu.

Brněnská Drbna

Lyžařská sezóna začala pro běžkaře i sjezdaře. Do Jizerek vyrazilo tisíc lidí

Zhruba tisícovka lidí vyrazila o víkendu do Jizerských hor, kde začala lyžařská sezona. První skiareály zahájily provoz, upravené byly i některé tratě pro běžkaře, uvedli provozovatelé středisek v Libereckém kraji.

Liberecká Drbna

Za prvních devět měsíců tohoto roku ubylo stavebních povolení v Olomouckém kraji

Počet vydaných stavebních povolení v Olomouckém kraji za prvních devět měsíců letošního roku meziročně klesl o 2,3 procenta na 3149.

Olomoucká Drbna

Budou Vánoce na sněhu? V příštím týdnu se oteplí, zima přijde až na Silvestra

O vánočních svátcích budou v Česku podle meteorologů venkovní teploty pravděpodobně nad nulou, až na Silvestra se ochladí. Sněhu se Češi asi o svátcích nedočkají. Příští víkend mají teploty vystoupat až na pět stupňů.

Jihlavská Drbna

Nemůžeme říkat, že jsme nespokojení, hodnotí podzimní část trenér Votroků Zdenko Frťala

Hradečtí fotbalisté přezimují v druhé nejvyšší soutěži na bronzové příčce, tři body za Jihlavou a se ztrátou pěti bodů na vedoucí České Budějovice. Na záda Votrokům dýchá Varnsdorf. Podle trenéra Hradce Zdenko Frťaly, který před sezónou přišel právě z Varnsdorfu, nelze hovořit o nespokojenosti.

Hradecká Drbna